Družice CryoSat vytváří nový standard pro měření výšky mořské hladiny
Pokusy o měření úrovně hladiny moře u křivolakého pobřeží nejsou jednoduchým úkolem. Družice ESA CryoSat to ovšem díky svému radarovému výškoměru mění.
Výška mořské hladiny je velmi citlivým indikátorem změny klimatu, neboť v sobě nese informaci o jeho složkách jako je teplo, velikost ledovců nebo tání ledového pokryvu.
Přesné monitorování změn v průměrné hladině oceánů je nezbytně důležité nejen pro pochopení klimatu, ale také pro společenské a ekonomické důsledky růstu hladiny mořské vody. A to zvláště v pobřežních zónách.
Předchozí radarové výškoměry byly zaměřeny na sledování oceánů a zemského pokryvu. Družice CryoSat ale nese první přístroj svého druhu, který je zaměřený výhradně na sledování ledové pokrývky a který je navíc schopen mapovat mořskou hladinu s bezprecedentní přesností.
Vědci z Norwegian University of Life Sciences také zjistili, že družice CryoSat má potenciál mapovat hladinu moře blíže k pobřeží.
Přitom použití výškoměrů v pobřežních zónách je velmi obtížné. Norsko obklopuje druhé nejdelší pobřeží na světě, které má délku přibližně 100 tisíc kilometrů. Skládá se totiž z mnoha ostrovů, příkrých hor a dlouhých a hlubokých fjordů.
Nerovné pobřeží znamená, že běžné satelitní výškoměry vytvářejí nepřehledná data, která vykazují rozdíl o deset i více centimetrů.
Naproti tomu měření CryoSatu obstojí i ve srovnání s údaji o výšce přílivu v oblasti Stavanger v jihozápadním Norsku, která provádí Norská mapovací služba.
Zatímco klasická altimetrie nabízí jen několik desítek pozorování během pětiletého cyklu, která jsou více či méně blízká přílivu, tak s pomocí družice CryoSat je za stejnou dobu možné získat zhruba 7000 měření.
Navíc kvalita dat z družice CryoSat v případě přílivu ve Stavangeru je výrazně vyšší, než v případě klasické altimetrie. Přesnost dat ze satelitu CryoSat je 7 cm, zatímco u klasických metod jen 10 až 15 cm.
To demonstruje úžasnou přesnost družice CryoSat v pobřežních oblastech, kde je regionální dopad nárůstu mořské hladiny pro místní obyvatele z pochopitelných důvodů nejdůležitější.
„Konvenční altimetry na družicích jako je Envisat nebo Jason-3 mají typicky deset až třicetkrát větší odchylku než nové altimetry na satelitech CryoSat a Sentinel-3,“ komentuje vědecký pracovník z dánského National Space Institute Ole Baltazar Andersen.
„Jenže radarový puls používaný k měření výšky mořské hladiny je často narušený v blízkosti pobřežní zóny. Proto musíme jít trochu dále od pobřeží, abychom získali přesná pozorování s pomocí konvenčních altimetrů.“
„Jenže díky tomu neměříme výšku mořské hladiny přímo u pobřeží tak, jak nyní může s pomocí družic CryoSat a Sentinel-3.“
Satelit CryoSat dodává slibná měření také ze zbývající části norského pobřeží. Například příliv a odliv ve fjordu Kabelvåg v oblasti Lofoten v severním Norsku byly změřeny s přesností 5,4 cm.“
Velká očekávání jsou nyní vkládána do nejnovější mise Sentinel-3, která nese podobný altimetr.
