Velké Medvědí jezero a Velké Otročí jezero
Agency

Mise CryoSat zkoumá led v polárních jezerech

05/08/2019 55 views 0 likes
ESA / Space in Member States / Czech Republic

Rychle se měnící klima v Arktidě není spojena pouze s táním ledovců a úbytkem mořského ledu, ale také se ztenčováním ledu na hladině jezer. Přítomnost jezerního ledu může být snadno monitorována snímkovacími senzory a standardními družicovými pozorováními. K nim se nově přidává radarová družice CryoSat, která tak pomáhá sledovat jeden z klíčových indikátorů změny klimatu.

Družice CryoSat patří do rodiny satelitů ESA Earth Explorer, přičemž nese unikátní radarový výškoměr. Tento přístroj je tradičně využíván k měření síly mořského ledu plovoucího na hladině oceánů a k monitorování změn v rozlehlých pozemních ledovcích. Tím jsou získávána data o množství polárního ledu a jeho proměnách v čase.

Přitom v severoamerických polárních regionech a v subarktických oblastech pokrývají jezera mezi 15 a 40 procenty pevniny, díky čemuž hrají významnou roli v místním klimatu. Stejně tak jsou zásadním prvkem v životě společnosti a důležitým útočištěm vodního života.

Protože jsou jezera využívána pro aktivity, jako je rybaření, lov nebo cestování, znalost síly ledu je důležitým faktorem při vyhodnocování bezpečnosti. Sledování změn v objemu vody a její hladině je též důležité pro zásobování domácností či průmyslu.

Velké Otročí jezero
Velké Otročí jezero

Výškoměr družice CryoSat byl poprvé použitý k měření síly ledu u Velkého Otročího jezera a u Velkého medvědího jezera v severozápadní Kanadě. Vědci z University of Alberta a York University pak zdokumentovali svá zjištění v práci publikované v Institute of Electrical and Electronics Engineers Transactions on Geoscience and Remote Sensing.

Velké Otročí jezero a Velké Medvědí jezero byly vybrány pro svůj hladký a rovný povrch ledu. Díky tomu byli vědci schopni rozlišit radarové odrazy oblastí ledem pokrytých a ledem nepokrytých. Měřením rozdílu mezi časem, který radarový signál potřebuje k odražení od horní a od spodní části ledu, jsou vědci schopni měřit sílu ledového příkrovu na hladině jezera.

Radargram Velkého otročího jezera
Radargram Velkého otročího jezera

Vzdálenost mezi těmito dvěma odraznými vrstvami narůstá během zimy, což představuje sezónní výkyv v síle jezerního ledu. Získané hodnoty je pak možné měřeními v terénu ověřovat a dodatečně kalibrovat.

Christian Haas z Brémské univerzity (dříve působil právě na University of Alberta a na York University) k tomu uvádí: „Díky družici CryoSat jsme schopni studovat sezónní změny v síle ledu, stejně jako objem a proměnlivost mnoha dalších menších jezer v subpolárním pásu.“

„Přestože jsme se rozhodli studovat dvě největší jezera v regionu, stejná metoda měření může být použita na mnoho dalších menších jezer.“

„Krom monitorování síly ledu může být tato metoda využita také ke sledování obnovy úrovně vody a jejího objemu v zimním období.“

Manažer kvality dat mise CryoSat Jerome Bouffard k tomu uvádí: „Jsme potěšeni, že se nám daří z CryoSatu získávat i takovéto výstupy. Družice nám poskytuje klíčové informace o různých typech povrchů, což je důležité pro pochopení role, kterou hraje led v systému Země. A to jak z globálního, tak lokálního pohledu.“