Sonda Hera
Agency

Mise Hera plánuje další blízká setkání s asteroidy

20/02/2019 111 views 1 likes
ESA / Space in Member States / Czech Republic

Zvažovaná mise ESA Hera má už nyní v plánu návštěvu dvojice asteroidů: binárního páru Didymos. Tým chystající celou misi ovšem doufá, že se mu toto množství podaří zvýšit a že se během tříleté výpravy podaří zařídit průlet ještě u nějakého dalšího asteroidu.

Příležitost by se mohla objevit, protože Hera bude muset výrazně upravit trajektorii letu, aby se srovnala s oběžnou dobou dvojasteroidu Didymos, která je 770 dní. Ten krouží po eliptické dráze, po níž se přibližuje na 10 mil. km za dráhu Země a v nejvzdálenějším bodě naopak zalétá až za Mars. Což je více než dvojnásobek vzdálenosti Země od Slunce.

Na své cestě musí Hera proletět oblastmi výskytu blízkozemních asteroidů a také zaletět až za hranice hlavního pásu asteroidů. Zkušební výpočty provedené střediskem ESA ESOC (European Space Operations Centre) ukázaly, že existují desítky možných kandidátských asteroidů pro různé scénáře průletu.

Oběžná dráha asteroidu Didymos
Oběžná dráha asteroidu Didymos

„Ideálně bychom si přáli průlet kolem dalšího binárního asteroidu, což by nám následně dovolilo srovnávat data s dvojasteroidem Didymos,“ vysvětluje projektový vědec mise Hera v ESA Michael Küppers.

„Rádi bych vybrali něco odlišného taxonomického typu od asteroidů typu S, což je  Didymos. Raději bychom také větší objekt, protože větší rozměr bude také znamenat získání smysluplnějších měření z větší vzdálenosti.“

Asteroidy ve Sluneční soustavě
Asteroidy ve Sluneční soustavě

Představme si tato přání na příkladu, který by se výzkumníkům opravdu líbil: pár asteroidů 2121 Sevastopol ve vnitřní části pásu asteroidů má průměr 8,6 km (hlavní těleso), resp. 3,5 km (měsíc).

Tento systém je částí velmi málo prozkoumané rodiny kamenných asteroidů „Flora“, která vznikla v důsledku kolize relativně nedávno – před sto milióny let. Někdy se uvádí, že má souvislost s dopadem Chicxulub, který způsobil vyhynutí dinosaurů.

Dalším krokem bude vytvoření užšího seznamu cílů, který se následně stane předmětem detailního průzkumu ze Země. Jeho úkolem bude zjistit co nejvíce o vlastnostech a přesných parametrech oběžných drah ještě před startem mise Hera na konci roku 2023.

Sonda ESA Rosetta uskutečnila dva průlety u asteroidů během cesty hlavním pásem asteroidů na své deset let dlouhé výpravě za kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Nejprve minula asteroid 2867 Šteins o průměru 5 km a následně i mamutí (průměr 120 km) asteroid 21 Lutetia.

Středisko ESOC
Středisko ESOC

„Aby se mohly průlety uskutečnit, potřebujeme vědět, kde přesně se naše dráha letu dostane relativně blízko k asteroidu v případě, že nic nepodnikneme,“ poznamenává vedoucí analýzy misí v divizi letové dynamiky ESA Michael Khan. „Pak upravíme naši dráhu tak, abychom se k cílovému tělesu dostali co nejblíže.“

„Sonda Rosetta měla velmi široké možnosti, protože to byla velká sonda s velkými zásobami pohonných látek. Takže v případě, že by se něco pokazilo, jsme ji mohli velmi snadno vrátit zpět na původní dráhu letu.  Navíc jsme prováděli množství gravitačních manévrů u Země a Marsu a jejich drobná úprava nám nabízela velkou svobodu v manévrování.“

Asteroid Šteins
Asteroid Šteins

„Jenže Hera není Rosetta. Jde o mnohem menší misi s kratší dobou přeletu a velmi omezenými možnostmi. Samozřejmě se o něco pokusíme, ale omezení jsou tak velká, že naši schopnost dosáhnout nějakého asteroidu zjistíme až po startu sondy. Půjde třeba i o to, který den startovacího okna bude nakonec Hera vypuštěna a jak přesně bude pracovat její nosná raketa. Je totiž docela dobře možné, že palivo vezené navíc bude nakonec potřeba pro vyladění trajektorie letu k asteroidu Didymos. Ovšem každý případný průlet bude vynikající příležitostí ještě více zvednout vědecký přínos mise Hera.“

Pro srovnání obou misí: Rosetta měla velikost dodávky, zatímco Hera bude mít rozměry odpovídající kancelářskému stolu. Ovšem jakýkoliv případný průlet u asteroidu bude znamenat pro celou misi vítaný bonus.

Asteroid Lutetia
Asteroid Lutetia

Michael Küppers byl též členem týmu Rosetta: „Tyto hodiny trvající průlety byly skutečně dramatickými událostmi. Zároveň to ale byla příležitost vyzkoušet si naše přístrojové vybavení a získat vědecká data z těchto neznámých objektů, čímž jsme se lépe připravili na náš hlavní cíl, na průzkum komety 67PČurjumov-Gerasimenko.“

Hlavní vědec mise Hera Patrick Michel, který je zároveň ředitelem výzkumu na francouzské Côte d'Azur Observatory, doufá, že Hera přece jen nějaký průlet dokáže realizovat: „Jakýkoliv objekt bude mít svoji hodnotu. Pokaždé, když jsme se setkali s novým asteroidem, objevili jsme něco nečekaného.“

Mise Hera představuje evropský podíl na mezinárodním experimentu planetární obrany. V současnosti je studována a bude předložena ke schválení na Radě ministrů ESA v rámci agendy Space19+.

Play
$video.data_map.short_description.content
Mise Hera
Access the video