Rover ESA pro planetu Mars byl pojmenovaný Rosalind Franklinová

Odborná komise vybrala název „Rosalind Franklinová“ z více než 36 tisíc námětů zaslaných občany členských zemí ESA po vyhlášení soutěže kosmickou agenturou UKSA (United Kingdom Space Agency) v červenci loňského roku.

Rover ExoMars bude první svého druhu, který zkombinuje schopnost pohybovat se po Marsu a studovat jeho interiér. Čtvrtá planeta Sluneční soustavy totiž v minulosti hostila množství vody, ovšem dnes má suchý povrch vystavený nemilosrdnému kosmickému záření.

Rover nesoucí jméno Rosalind Franklinová bude schopný vrtat až do dvoumetrové hloubky, odtud odebrat vzorek, analyzovat jeho složení a pátrat po stopách minulého – a možná dokonce i současného – života, který by mohl být pod povrchem.

Rover je součástí programu ExoMars, což je společný podnik ESA a ruské státní kosmické korporace, Roskosmosu.

Rosalind Elsie Franklinová byla britská chemička a rentgenová krystalografka, která se podílela na objevu dvojité šroubovicové struktury DNA. Pomohla také rozšířit naše znalosti týkající se uhlí, uhlíku a grafitu.  ESA má dlouhou tradici pojmenovávání misí po velkých vědcích, jako byli třeba Newton, Planck a Euclid.

„Jméno nám připomíná, že zkoumání je zapsáno přímo v lidských genech. Věda je v naší DNA – a stejně tak je ve všem, co v ESA děláme. Rover Rosalind nese ducha a dostane nás na přední linii kosmického průzkumu,“ komentuje generální ředitel ESA Johann-Dietrich Wörner.

Jméno roveru bylo zveřejněno během akce v zařízení společnosti Airbus Defence and Space v britském Stevenage, kde rover vzniká a kde je pro testování prototypů polygon „Mars Yard“. Kosmonaut ESA Tim Peake se setkal s účastníky soutěže, kteří doporučili vítězné jméno a provedl je továrnou společně s britským ministrem pro vědu Chrisem Skidmorem.

„Rover bude zkoumat povrch Mars s pomocí nejnovějších generací přístrojů. Půjde o plnohodnotnou laboratoř na Marsu,“ komentuje Tim Peake.

„S roverem stavíme na našem evropském dědictví v robotickém průzkumu, přičemž zároveň sázíme na nové technologie.“

Rover bude přenášet data na Zemi skrze sondu TGO (Trace Gas Orbiter), která od roku 2016 pátrá po stopových plynech v atmosféře planety. Ty mohou být spojené s biologickou nebo geologickou aktivitou.

Rover Rosalind už má i doporučené místo přistání. Loni v listopadu skupina odborníků vybrala oblast Oxia Planum nedaleko místního rovníku s tím, že je nejvhodnější pro zkoumání pradávného prostředí, které bylo kdysi bohaté na vodu a které mohlo být kolonizováno primitivními formami života.

Naše cesta na Mars a zase zpátky

Pokud se podíváme do budoucnosti za misi ExoMars, tak přivezení vzorků horniny z Marsu je dalším logickým krokem jeho robotického průzkumu. ESA už ve spolupráci s NASA začala definovat koncept mise návratu horniny.

„Návrat martovské horniny bude představovat velkou výzvu. A to i proto, že bude vyžadovat několik misí, přičemž každá další bude vždy komplexnější než ta předchozí.“ komentuje ředitel pilotovaného a robotického průzkumu v ESA David Parker.

„Chceme dostat Mars blíže našemu domovu. Chce se ponořit do jeho záhad a přinést znalosti a benefity pro obyvatele Země. Vrácené vzorky planetární horniny budou skutečným darem, který je trvalý – půjde o vědecký poklad pro celé nadcházející generace vědců,“ dodává.

Dlouhodobé plánování je kritické pro realizaci mise, která bude studovat základní vědecké otázky, jako je třeba možnost toho, že se život vyvinul i mimo Zemi.

ESA zkoumá Mars už více než 15 let, přičemž svůj průzkum započala se sondou Mars Express a nyní pokračuje dvojicí misí ExoMars. Díky tomu evropská přítomnost na této planetě zachovaná i v příští dekádě.