Setkání evropských ministrů: vesmír je klíčovým zdrojem tváří v tvář globálním výzvám

Setkání bylo dalším krokem na cestě zajišťující Evropě prostředky na odpověď globálním výzvám. V souladu s evropskou kosmickou politikou (European Space Policy), které je společným dílem ESA a Evropské komise, se rozhodli posílit evropskou roli při vývoji a využívání kosmických aplikací sloužících veřejnému zájmu a potřebám obyvatel starého kontinentu stejně jako firem zde působících. Přijatá zásadní rozhodnutí ukazují evropský zájem investovat do vesmíru jako do klíčového sektoru pro inovace, ekonomický růst, strategickou nezávislost a přípravu pro budoucnost.

Protože vesmír se stává strategickým zdrojem a základem pro nezávislost, bezpečnost a prosperitu Evropy, ministři přijali čtyři následující rezoluce:

 

• první, „Role vesmíru v zajištění evropských globálních cílů“, pokrývá nejdůležitější politické a programové úkoly;

   

• druhá ustanovuje úroveň zdrojů pro agenturu (ESA) pro splnění programů týkající se kosmické vědy a základních aktivit v letech 2009 až 13;

   

• třetí se týká podílu členských zemí ESA na provozních nákladech Guayanského kosmického střediska – evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně (Jižní Amerika);

   

• čtvrtá rezoluce nastiňuje budoucí vývoj agentury, přináší reformu řízení financí, rozhodovacích procesů, politik zadávání průmyslových a veřejných zakázek a další rozvoj infrastruktury pro programy ESA.

Rozhodnutí o programech/aktivitách

Na straně programů přijali ministři následující rozhodnutí pokrývající širokou paletu povinných i volitelných programů ESA. Rozhodnutí se týkají následujícího:

Povinných aktivit agentury:

 

• Zajištění dostatečné úrovně zdrojů pro roky 2009 až 13, což pokrývá vědecký program a základní aktivity.

Pokračování stávajících volitelných programů a zahájení nových programů:

 

• Financování programu nosných raket, včetně zdrojů pro Guayanské kosmické středisko, technologických programů pro rakety Ariane-5 a Vega, modernizaci nosné rakety Ariane-5 a programu pro přípravu budoucích nosičů.

   

• Financování aktivit v oblasti pozorování Země, včetně druhého segmentu programu „Global Monitoring for Environment and Security Space Component“, vývoj družic Meteosat třetí generace a nově aktivitu „Climate Change Initiative“ pro získání základních dat o změnách klimatu.

   

• Financování pilotovaných kosmických letů, mikrogravitačních a pilotovaných programů včetně využití a vývoje Mezinárodní kosmické stanice, palubních experimentů týkajících se biologie a fyziky a definiční studie vývoje návratového dopravního prostředku.

   

• Financování robotických průzkumných misí (program ExoMars a přípravné aktivity pro další průzkum Marsu).

   

• Financování pokročilého výzkumu v telekomunikačních systémech (Advanced Research in Telecommunications Systems, ARTES), zaměření na technologie, aplikace a demonstrační mise včetně přípravných prací na evropském systému přenosu dat (European Data Relay System, EDRS), systému řízení letového provozu (Iris) a propagaci integrovaných aplikací kombinujících použití telekomunikačních, pozorovacích a navigačních družicových systémů s informacemi získanými tradiční cestou a pozemními komunikačními systémy.

   

• Financování pro programy vývoje evropského globálního navigačního systému (European Global Navigation Satellite System), pokračování vylepšování systému Galileo.

   

• Financování zahájení programu Space Situational Awareness, jehož úkolem je poskytnout informace potřebné k ochraně evropských kosmických systémů před kosmickým smetím a před vlivy výkyvů „kosmického počasí“.

   

• Financování pokračování programu General Support Technology, jehož úkolem je včas dodávat technologie pro široké spektrum nových kosmických programů.

Vesmír je nástrojem, který dává Evropanům schopnost odpovídat na kritické výzvy jako jsou globální změny klimatu nebo otázky globální bezpečnosti. Významným způsobem se podílí na evropském růstu a zaměstnanosti; poskytuje nenahraditelné technologie a služby společnosti; zvyšuje naše znalosti o Zemi a kosmickém prostoru a posiluje evropskou identitu, spolupráci a bezpečnosti, přináší inspiraci budoucím generacím a směřuje mládež k vědeckým a technickým profesím.

Skrze setkání v Haggu měli ministři členských zemí ESA příležitost využít aktuální úspěchy Evropy ve vesmíru a přeměnit je do politického impulsu do nových programů, které přinesou znalosti, služby a zvýší konkurenceschopnost a umožní ESA hrát roli světové kosmická organizace, nepostradatelné pro zbytek světa při tvorbě globálních politik.

Poznámka

Pro další informace o programových aspektech doporučujeme tiskovou zprávu ESA PR44-2008 (v angličtině) na ESA PR 44-2008

nebo kontaktovat:

Franco Bonacina
mluvčí ESA a vedoucí kanceláře vztahů s médii
Oddělení komunikace a znalostí
Tel: + 33 (0)1 53 69 72 99
E-mail: franco.bonacina@esa.int