Sucho v České republice je viditelné z vesmíru

Nové mapy nizozemská společnosti VanderSat ukazují rozsah problému, který Českou republiku v poslední době sužuje. Na mapách je patrná neobvykle nízká vlhkost půdy od 10. dubna do 10. května 2020 ve srovnání s průměrnými pozorováními ve stejném časovém úseku za posledních šest let (2015–2020).

V některých oblastech dosahuje rozdíl oproti průměru 30 %, přičemž nejhůře jsou postiženy Olomoucký a Ústecký kraj.

Richard de Jeu ze společnosti VanderSat k tomu dodává: „V porovnání s průměrem či s tím, co považujeme za normální stav, lze 30% rozdíl v půdní vlhkosti na jaře považovat za pohromu pro zemědělství i přírodu, pokud by sucho mělo přetrvat i v létě.“

Sucho představuje významnou přírodní katastrofu a má dalekosáhlé hospodářské, sociální a ekologické dopady. Na globální úrovni jsou velká sucha považována za hlavní hrozbu pro zemědělce, protože pravidelně ohrožují jejich sklizeň a hospodaření.

V mnoha částech světa přispívají k prohloubení sucha klimatické změny tím, že zvyšují frekvenci a závažnost tohoto stavu a prodlužují jej. Jelikož se očekává, že rok 2020 bude patřit k nejteplejším v zaznamenané historii, má sledování situace zásadní význam.

Společnost VanderSat měří vlhkost půdy na celé planetě pomocí dat ze satelitu SMOS Evropské vesmírné agentury a z družic Sentinel vysílaných ve vesmírném programu Copernicus, který řídí EU, ve spojení s daty z misí NASA a japonské vesmírné agentury JAXA. Tato data mohou zemědělci využívat k tomu, aby se pojistili a ochránili proti dopadům zemědělského sucha v regionech, které je zajímají.

Richard pokračuje: „Satelitní data o půdní vlhkosti jsou zásadním faktorem pro pojištění zemědělců proti škodám způsobeným suchem a mají velké využití při podpoře zemědělských postupů. Právě data ze satelitu SMOS Evropské vesmírné agentury a z misí Sentinel v programu Copernicus nám umožňují poskytovat službu spočívající ve sledování vlhkosti půdy.“

Manažer mise SMOS v ESA Klaus Scipal říká: „Je úžasné, že SMOS je ve velmi dobré kondici i po 10 letech fungování a nadále poskytuje vysoce kvalitní data, která jsou ku prospěchu zemědělcům a mnoha dalším. 96 % dat poskytne SMOS do tří hodin od jejich zjištění, takže společnosti jako VanderSat mohou své poznatky okamžitě zpřístupňovat zemědělskému sektoru.“

Družice SMOS byla vypuštěna v roce 2009 a jedná se o jednu z misí Earth Explorer pro dálkový průzkum Země, jež představují vědecký a výzkumný prvek programu Živá planeta. Na palubě sondy SMOS se nachází novinka v podobě interferometrického radiometru, který vytváří snímky „jasové teploty“. Na jejich základě se pak každé tři dny aktualizují mapy půdní vláhy, které dosahují přesnosti 4 % s prostorovým rozlišením zhruba 50 km, což lze přirovnat k detekci čajové lžičky vody smíchané s hrstí zeminy.