Barevné duny se přesouvají ve větru na Marsu
Duny jsou jednoznačným indikátorem převládajících větrů. Ostatně, tak, jak je vidět na tomto krátery pokrytém povrchu Marsu vyfotografovaném sondou ESA Mars Express letos 16. května.
Prohlubně jako dopadové krátery mohou sloužit jako pasti na sedimenty, které sem byly naváty odkudkoliv. Pak se hromadí do podoby různých tvarů, které jsou zhutňované silným větrem.
Pole dun v tomto bezejmenném dopadovém kráteru o průměru 48 km v jižních vysočinách Marsu obsahuje duny tvaru srpu známé jako barchány a paralelní hřbety označované jako příčné duny.
Mezi dunami a západní stěnou kráteru se rozprostírá rovnoměrně rozložené pískové pole.
Barchány jsou nejobvyklejší typ dun na Marsu. Ostatně, i na pozemských pouštích převládají. Mírnější svah je natočený proti větru, zatímco příkřejší zahnuté svahy po směru větru. V tomto konkrétním případě se dá v době formování dun předpokládat převládající jihovýchodní vítr (sever je na snímku vpravo).
Mnoho kráterů v okolí také obsahuje duny a vykazuje posun dun severozápadním směrem vzhledem ke středu kráteru. Proto se dá předpokládat v celé oblasti převaha větrů vanoucích od jihovýchodu.
Na jih od dunového pole ve velkém kráteru se prodlužuje jedna příčná duna za hlavní pole, a to o několik kilometrů. Dost možná, že podpovrchová topografie spojená s přízemními větry způsobila, že se zde usadily sedimenty – nebo se v průběhu času spojilo několik barchánových dun v jednu.
Scenérie je situována jižně od oblasti Tharsis, což je největší vulkanická provincie na Marsu a domov hory Olympus Mons. Minulá vulkanická aktivita vyprodukovala množství bazaltu, jemných pyroklastických usazenin a popílku, které byly pravděpodobně rozšířeny po celé oblasti a staly se tak zdrojem tmavého stavebního materiálu dun tak, jak je dnes můžeme pozorovat.
