Byly vybrány přístroje pro Mars

Sonda ExoMars Trace Gas Orbiter.
2 srpen 2010

Agentury ESA a NASA vybraly vědecké přístroje, které budou tvořit základ první společné mise k planetě Mars. Její start je plánovaný na rok 2016, přičemž hlavním cílem bude studium chemického složení místní atmosféry s důrazem na metan. Ten v ní byl objevený v roce 2003, přičemž jeho existence může naznačovat přítomnost života na Rudé planetě.

NASA a ESA ustanovily společný program průzkumu Marsu, což je v historii kosmonautiky bezprecedentní krok. Sonda ExoMars Trace Gas Orbiter má přitom být jen první z celé řady automatů, která by měla vyvrcholit dopravou hornin z povrchu Marsu na Zemi. Na navržení přístrojů pro tuto misi přitom byli pozváni vědci z celého světa.

„Abychom mohli plně prozkoumat Mars, chceme mobilizovat veškeré talentované lidi na Zemi, vysvětluje ředitel pro vědu a robotický výzkum ESA David Southwood. „Nyní proto NASA a ESA spojují své síly na misi ExoMars Trace Gas Orbiter. Mezi jejími úkoly bude charakterizovat atmosféru planety a chceme klást důraz na hledání stopových plynů, zvláště pak metanu.“

„První stopu tohoto plynu odhalila už v roce 2003 evropská sonda Mars Express; NASA později naše pozorování potvrdila. Sledování metanu nám může pomoci pokročit dále v nejdůležitější otázce: je Mars živou planetou? A pokud ne, může být nebo se tak může stát v budoucnu?“

Rozložení koncentrací metanu na Marsu.

ESA a NASA nyní společně vybraly pět vědeckých přístrojů z devatenácti návrhů, které byly předloženy na základě výzvy v lednu 2010. Byly hodnoceny z pohledu největšího vědeckého přínosu stejně jako nejmenšího rizika. Všechny budou vyvíjené společně mezinárodními týmy vědců a inženýrů na obou stranách Atlantiku.

„NASA a ESA dosud pracovaly v této oblasti zcela nezávisle na sobě,“ komentuje Ed Weiler, přidružený administrátor pro ředitelství vědeckých misí NASA ve Washingtonu D.C. „Pracovat společně ale znamená, že nebudeme duplikovat naše úsilí, že rozšíříme naše možnosti a že se dostaneme k výsledkům, kterých bychom nikdy nebyli schopni jeden bez druhého.“

Mise v roce 2016 se bude kromě družice Trace Gas Orbiter sestávat ještě z evropského modulu pro demonstraci průletu atmosférou, sestupu a přistání. Celý komplet bude vypuštěný s pomocí jediné rakety, kterou dodá NASA.

Sonda ExoMars Trace Gas Orbiter.

Další mise z řady ExoMars je plánovaná na rok 2018. Skládat se bude z evropského robotického vozidla s vrtnou soupravou, amerického robotického vozidla schopného sbírat vzorky horniny pro jejich možné budoucí odeslání na Zemi a přistávacího systému s nosnou raketou – obé dodané NASA.

Tyto aktivity jsou prozatím navržené jako základ společného programu, jehož cílem je jednak zvýšit vědeckou hodnotu průzkumu a jednak směřovat ke společné misi věnující se dopravě vzorků horniny z Marsu na Zemi. Ta by měla být realizována někdy po roce 2020.

Vybrané vědecké přístroje jsou:

Mars Atmospheric Trace Molecule Occultation Spectrometer (MATMOS) Infračervený spektrometr, který je schopen detekovat velmi nízké koncentrace molekulárních uskupení v atmosféře. Hlavní řešitel: Paul Wennberg, California Institute of Technology, Pasadena, USA. Podílející se země: USA, Kanada.
High-resolution solar occultation and nadir spectrometer (SOIR/NOMAD) Infračervený spektrometr schopný detekovat stopové prvky v atmosféře a mapovat lokality jejich výskytu na povrchu. Hlavní řešitel: Ann Vandaele, Belgian Institute for Space Aeronomy, Brusel, Belgie. Podílející se země: Belgie, Itálie, Španělsko, Velká Británie, USA, Kanada.
ExoMars Climate Sounder (EMCS) Infračervený radiometr poskytující denně globální měření prachu, vodních par a chemického složení v atmosféře, který má pomáhat v analýzách dat získaných spektrometry. Hlavní řešitel: John Schofield, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, USA. Podílející se země: USA, Velká Británie, Francie.
High-resolution Stereo Color Imager (HiSCI) Kamera schopná poskytnou čtyřbarevné stereoskopické snímky s rozlišením dvoumetrových detailů a šířkou záběru 8,5 km. Hlavní řešitel: Alfred McEwen, University of Arizona, Tucson, USA.
Mars Atmospheric Global Imaging Experiment (MAGIE) Kamera schopná poskytnou čtyřbarevné stereoskopické snímky s rozlišením dvoumetrových detailů a šířkou záběru 8,5 km. Hlavní řešitel: Alfred McEwen, University of Arizona, Tucson, USA. Podílející se země: USA, Švýcarsko, Velká Británie, Itálie, Německo, Francie. Širokoúhlá multispektrální kamera pro pořizování globálních snímků, s jejichž pomocí budou zasazována měření ostatních přístrojů do širšího kontextu. Hlavní řešitel: Bruce Cantor, Malin Space Science Systems, San Diego, USA. Podílející se země: USA, Belgie, Francie, Rusko.

Další informace:

ESA - Media Relations Office

Tel: +33.1.5369.7299
Fax: +33.1.5369.7690

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.