Co leží pod povrchem
Na Marsu je toho zajímavého mnohem více, než je k vidění prostým okem. Díky radaru na sondě Mars Express ale dokážeme nahlédnout několik kilometrů pod povrch a odhalit, co se nachází v hlubinách.
Radar vytváří podpovrchové snímky Marsu vysíláním nízkofrekvenčních rádiových vln směrem k planetě: tyto jsou pak odráženy povrchy, na které narazí.
Přestože většina vln je odražena povrchem planety, část přece jen pronikne pod povrch a odrazí se od vrstev z různého materiálu. Například od rozhraní horniny, vody nebo ledu.
Síla a načasování radarových odrazů, které se vrací od planety zpátky k sondě Mars Express, nám prozrazují sílu různým typů podpovrchových rozhraní.
Tento radarový snímek představuje 5580 km dlouhý pruh zachycující jižní vysočiny na Marsu, který byl vytvořený krátce poté, co aparatura MARSIS (Mars Advanced Radar for Subsurface and Ionospheric Sounding) začala v roce 2005 pracovat.
Pravé části snímku dominuje rozlehlá oblast Hellas Basin. Dosahuje hloubky až 7 km a šířky 2300 km, díky čemuž je jednou z největších dopadových oblastí ve sluneční soustavě.
Světlým vrcholem hned nalevo od středu snímku je jižní polární oblast Marsu. A to je přesně to, kdy přijde radar ke slovu: pod čepičkou zmrzlého oxidu uhličitého a vodního ledu odhaluje mnoho vrstev ledu a prachu.
Oblast je známá jako South Polar Layered Deposits a zasahuje do hloubky až čtyři kilometry pod povrch. O vrstvách se domníváme, že jsou tvořeny vrstvami ledu a prachu z doby, kdy Mars procházel klimatickými změnami.
Díky radaru mohou vědci odhadovat množství vody uzavřené ve zmrzlých vrstvách jižní polární oblasti: té je tolik, že by z ní vzniklý oceán mohl pokrýt celou planetu vrstvou silnou jedenáct metrů.
