CryoSat se vydává nad moře

Mapování dna oceánů.
28 květen 2012

Družice ESA CryoSat byla vypuštěna v roce 2010. A to proto, aby měřila sílu ledovců v Arktidě. Ale data, která získává, mohou být využita i pro jiné účely. Do repertoáru mise tak bylo nyní přidáno i topografické mapování oceánského dna ve vysokém rozlišení.

Hlavním úkolem družice CryoSat na polární dráze je měření síly ledu stejně jako dlouhodobé sledování změn v ledovém příkrovu v oblasti Grónska a Antarktidy.

Ale radarový výškoměr na družici neumí detekovat pouze drobné odchylky v síle ledu, nýbrž je také schopný měřit výšku moří a oceánů.

Přitom topografie povrchu moří a oceánů napodobuje stoupání a klesání mořského dna – a to díky gravitaci. Oblasti s větší hmotností – jako jsou například podvodní hory – k sobě přitahují více vody a díky tomu se projevují nepatrným zvýšením povrchu oceánů.

Proto vlastně přístroje měřící výšku mořské hladiny nedopatřením mapují také mořské dno – což je důležité zvláště v dosud neprobádaných oblastech.

Zlepšení batymetrie.

V nedávné době se do vesmíru vydalo několik globálních gravitačních misí – jako třeba družice ESA GOCE – které poskytují mimořádně přesná měření gravitace s prostorovým rozlišením v řádu stovek kilometrů.

Ale radarový výškoměr mise CryoSat může registrovat vliv gravitačního pole na povrch oceánů, takže lze charakterizovat mořské dno s přesností na 5 až 10 km. Jedná se o první výškoměr po patnácti letech, která je schopen mapovat mořské gravitační pole s takovýmto prostorovým rozlišením.

Aktuálně provedené analýzy na půdě Scrippsova oceánografického institutu v San Diegu ukázaly, že přesnost měření CryoSatu je nejméně 1,4krát lepší, než americké družice Geosat nebo ERS-1 ESA.

Oceánografové zároveň odhadují, že po třech nebo více letech mapování bude možné přesnost výsledků ještě zvýšit: pravděpodobně dvoj- až čtyřnásobně oproti stávajícím hodnotám.

Družice CryoSat nad Grónskem.

„V tuto chvíli toho víme více o povrchu Venuše či Marsu než o batymetrii hlubin oceánů,“ doplňuje David Sandwell ze Scrippsova oceánografického institutu v USA.

„Nové mapování provedené CryoSatem bude znamenat revoluční změnu v našem chápání tektoniky mořského dna. Stejně tak se dá předpokládat, že díky novým datům objevíme kolem deseti tisíc dosud neznámých podmořských sopek.“

Většina satelitních radarových výškoměrů jako je třeba ten nacházející se na společné misi agentur CNES, NASA, Eumetsat a NOAA Jason-2 opakují přelet se stejným průmětem na zemský povrch každých deset dní, aby mohly monitorovat změny v topografii oceánů spojené s mořskými proudy, přílivem a odlivem.

Díky tomu, že CryoSat má opakovací cyklus každých 369 dní, nabízí mimořádně hustou mapu povrchu oceánů: průmět jednotlivých průletů je od sebe vzdálený jen 4 km. Tři až čtyři roky shromažďování dat může pomoci redukovat „šum“ plynoucí z proudů či střídání přílivu a odlivu a mnohem lépe vykreslí topografii dna spojenou s gravitací.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.