Družice CryoSat-2 upozorňuje na zásadní úbytek mořského ledu v Arktidě
Mezinárodní vědecký tým, který využil měření provedená „ledovou misí“ ESA (tedy družicí CryoSat-2), objevil, že mezi lety 2003 a 2012 se snížil objem arktického mořského ledu o 36 procent během podzimu a o 9 procent během zimy.
Družicové záznamy ukázaly setrvalý trend ve zmenšování plochy pokryté mořským ledem v Arktidě během celého roku, ovšem nejvýznamnější je úbytek v létě. Během posledních šesti let jsme naměřili nejmenší plochu pokrytou ledem za posledních třicet let. Historické minimum pak bylo dosaženo loni v září hodnotou 3,61 miliónu kilometrů čtverečních.
Tým vědců shromážděný na půdě University College London nyní za pomoci dat z družice ESA CryoSat-2 vytvořil odhady objemu mořského ledu v zimním období 2010/11 a 2011/12.
Studie poprvé potvrdila, že snížení objemu mořského ledu v polárních regionech je doprovázeno významným snížením jeho objemu.
Nové datové sady z mise CryoSat-2 ukazují na další pokles objemu mořského ledu, který poprvé měřila družice NASA ICESat v letech 2003 až 08.
Od roku 2008 ztratila Arktida zhruba 4300 krychlových kilometrů ledu během podzimních období a zhruba 1500 krychlových kilometrů během období zimních.
Tým potvrdil odhady nezávislých pozemních a leteckých pozorování, která v uplynulých dvou letech provedla ESA a mezinárodní vědecké skupiny v polárních regionech. Stejně tak se potvrdila srovnávací měření provedená v rámci projektu NASA Operation IceBridge.
„Data ukazují, že silný mořský led zmizel z oblasti severního Grónska, kanadského souostroví a severovýchodní části Svalbard,“ uvádí spoluautorka studie „CryoSat-2 estimates of Arctic sea ice thickness and volume“ (Odhady tloušťky a objemu arktického mořského ledu) Katharine Gilesová. Studie byla nyní publikována on-line v magazínu Geophysical Research Letters.
„Jiné satelity poukázaly na zmenšení oblasti pokryté arktickým mořským ledem s tím, jak se klima oteplovalo, ale až družice CryoSat-2 umožnila vědcům odhadnout objem mořského ledu. To je totiž mnohem přesnější indikátor změn, ke kterým dochází v Arktidě,“ doplňuje letový manažer mise CryoSat Tommaso Parrinello.
Aby to mohla družice CryoSat-2 provádět, vysílá její radarový výškoměr impulsy mikrovln směrem k ledu.
Energie se následně odráží od jeho horních vrstev stejně jako od vody v jeho prasklinách. Rozdíl mezi těmito hodnotami umožňuje vědcům spočítat výšku ledu nad vodou – a z té následně celkový objem ledové pokrývky.
Zatímco výzkumníci upozorňují, že dvouletá data z mise CryoSat-2 nejsou dostatečně průkazným indikátorem dlouhodobé změny, spekulují, že nižší tloušťka a objem ledu v zimě 2012 (ve srovnání se zimou 2011) může mít spojení s rekordně minimálním objemem ledové pokrývky na podzim 2012.
The findings are the result of an international collaboration between teams from University College London (UCL), ESA, the Jet Propulsion Laboratory, the University of Washington, York University, Alfred Wegener Institute for Polar and Marine Research, Woods Hole Oceanographic Institution, Morgan State University and the University of Maryland
The research was funded by the Natural Environment Research Council, ESA, the DLR German Aerospace Center, Alberta Ingenuity, the National Science Foundation, NASA and Office of Naval Research.
The lead author of this study was Professor Seymour Laxon, who passed away in early January.
Prof. Laxon was the Director of the Centre for Polar Observation and Modelling at UCL and a Principal Scientist for several ESA missions. He was part of the UCL team that proposed CryoSat to ESA in 1999, and was a key figure during the development and operational phases of the mission.
This was his first eagerly anticipated published work on CryoSat-derived sea ice record.
