Družice CryoSat objevila prudký úbytek ledu v Antarktidě
Tři roky pozorování provedená družicí ESA CryoSat ukazují, že ledový příkrov v Antarktidě přichází ročně o 159 miliard tun ledu. To je dvakrát tolik, než kolik bylo naměřeno během posledního pozorování.
Polární ledový pokryv, resp. jeho tání, má hlavní podíl na růstu hladiny globálního oceánu. Nová pozorování přitom ukazují, že jen úbytek v Antarktidě má sám o sobě za následek růst hladiny světových moří o 0,45 mm.
Tato nejnovější zjištění týmu vědců z britského Střediska pro polární pozorování a modelování ukazují, že navíc dochází k nerovnoměrnému tání ledovců. Nejrychleji ubývá objev z ledovců v Amundsenově moři v západní Antarktidě.
Mezi lety 2010 a 2013 ztratily meziročně západní Antarktida, východní Antarktida a Antarktický poloostrov 134, 3 a 23 miliard tun.
Jenže průměrná rychlost tání ledu v západní Antarktidě se ve srovnání s minulými pozorováními zvýšila a meziroční úbytek je zde o třetinu vyšší, než tomu bylo při pozorováních pět let před vypuštěním družice CryoSat.
Družice CryoSat se do vesmíru vydala v roce 2010, přičemž nese radarový výškoměr, který je schopen detekovat drobné odchylky v síle ledu, a to s dosud nevídanou přesností. To umožňuje vědcům stanovit změny v objemu ledu způsobem, o jakém se jim dosud ani nesnilo.
Družice CryoSat je přitom schopná pozorovat téměř celé (přesně 96 procent) území Antarktidy. Zalétá až na 215 km k jižnímu pólu. Navíc má ve srovnání s předchozími misemi mnohem lepší pokrytí pobřežních oblastí, kde je koncentrována většina dnešního úbytku ledu.
„Díky novátorskému návrhu přístroje a stejně tak zásluhou zvolené blízké polární oběžné dráhy nám CryoSat umožňuje pozorování oblastí pobřežních a ve vysokých zeměpisných šířkách. Začíná se přitom ukazovat, že právě tyto regiony jsou kritické pro celkovou nerovnováhu,“ komentuje profesor Andrew Shepherd z britské University of Leeds, který výzkum vedl.
Navíc nově zmapované oblasti s pomocí dat z mise CryoSat v západní Antarktidě nyní umožní srovnat altimetrická pozorování s odhady založenými na starších přístupech.
„Zjistili jsme, že největší množství ztrát ledu je v oblasti rychlých proudům v Amundsenově moři, kde ztenčování dosahuje čtyř až osmi metrů za rok. Právě o tolik ustupuje hranice, kde se ledovec odděluje od pevniny a začíná volně plavat na oceánu,“ uvádí jeden z hlavních autorů studie Dr. Malcolm McMillan z britské University of Leeds.
Tato oblast přitom již dříve byla považována za jednu z nejnáchylnějších na změny klimatu. Nejnovější odhady přitom varují, že ledovce se již mohly dostat za hranici, zpoza které není návratu k původnímu stavu.
„Na jedné straně jsme opravdu šťastní, že máme k dispozici misi CryoSat a její rutinní kapacitu monitorování polárního ledovcového pokryvu. Na druhé straně ovšem narůstající ztenčování ledu v západní Antarktidě představuje varovný vývoj,“ doplňuje profesor Shepherd.
„Je to pevným důkazem toho, že v této části naší planety probíhají dramatické změny. Výzvou pro nás je pak zkoumat tyto důkazy a snažit se na jejich základě vytvořit lepší klimatické modely.“
Závěry studie byly publikovány v časopise Geophysical Research Letters.
„V ESA jsme velmi potěšeni faktem, že družice CryoSat dosáhla dalšího z úkolů své primární mise. Je to velká odměna za tvrdou práci celého týmu, který se projektu věnoval více než deset let,“ uzavírá manažer mise CryoSat Tommaso Parrinello.
