Družice Galileo byly umístěny na nosnou raketu Ariane 5

Nosič – který se jevil jako „bezhlavý“ díky absenci aerodynamického krytu s nákladem – byl přesunutý z integrační haly BIL (Batiment d'Intégration Lanceur) do finální montážní haly BAF (Batiment d'Assemblage Final). Zde čekal na připojení svého nákladu, kterými jsou právě družice Galileo.

„V rámci přípravy na start byly čtyři satelity, tedy kromě dobíjení akumulátorů a přívodu proudu k pasivním atomovým vodíkovým hodinám, vypnuty,“ vysvětluje letový ředitel ESA pro toto vypuštění družic Galileo Jean Verniolle.

„Následně byly družice Galileo 23 až 26 integrovány jedna po druhé během čtyř po sobě jdoucích dnů na adaptér, který jim poskytne bezpečné uložení během startu.“

V úterý 10. července byla celá tato sestava dopravena do BAF, kde byla následujícího dne umístěna na nosič Ariane 5. Další úkon byl provedený ve čtvrtek 14. července, kdy byla celá sestava zapouzdřena do aerodynamického krytu nesoucího logo letu Arianespace VA244. Tehdy naposledy družice spatřilo lidské oko.

V příštích dnech bude probíhat intenzivní činnost na straně nosiče. Mezitím už družice zůstanou v kontrolovaném prostředí pod aerodynamickým krytem, přičemž budou až do okamžiku startu neustále připojené na dodávku elektrického proudu: ten zajistí jak dobití akumulátorů, tak provoz atomových hodin.

Palubní vodíkové atomové hodiny jsou nejpřesnějšími kdy do vesmíru vyslanými hodinami pro účely navigace. Udržovat je v provozu před startem znamená maximálně zvýšit jejich spolehlivost. Každá družice Galileo přitom nese dvoje tyto vodíkové hodiny – a další pár rubidiových atomových hodin jakožto zálohu.

„Formální zhodnocení připravenosti ke startu proběhne 18. července. Tedy týden před startem,“ dodává Jean Verniolle.

„Následující den pak proběhne revize připravenosti ke startu kompletního kvarteta družic Galileo, po ní pak i revize připravenosti provedená společností Arianespace a týkající se nosné rakety, startovací rampy a infrastruktury. Nakonec bude 20. července provedena revize připravenosti pozemního segmentu systému Galileo, čímž bude vydána zelená pro start.“

Plně integrovaná raketa Ariane 5 bude vyvezena z BAF na startovací rampu 23. července. Celá operace bude trvat zhruba 1 hodinu a 35 minut.

Odpočítávání ke startu začne kolem 23:00 h místního času v úterý 24. července, přičemž start se plánuje na 11:25 h GMT (13:25 h středoevropského času, 8:25 h času místního) ve středu 25. července.

Po startu a oddělení družic od nosné rakety začne tzv. fáze LEOP (Launch and Early Orbit Phase). Během ní budou satelity oživeny, odeslány na finální oběžné dráhy a následně projdou intenzivními zkouškami, na jejichž konci budou prohlášeny za operační.

Start bude představovat 99. let evropské rakety Ariane 5. S vynesením kvarteta nových družic Galileo vzroste počet satelitů v konstelaci ze 22 na 26.

Družice jsou vyráběné firmou OHB Systems (Německo), přičemž start zajišťuje Arianespace (Francie) – obě společnosti na základě kontraktu ESA. Fáze LEOP bude provedena operátorem SpaceOpal (Německo, Itálie) společně s francouzskou kosmickou agenturou CNES za dohledu evropské agentury GSA.

Systém Galileo začal poskytovat své úvodní služby 15. prosince 2016. Dnes jeho služeb využívá více než 100 miliónů zařízení. 

O systému Galileo

Galileo je vlastní evropský navigační systém, který se skládá z družic na oběžných drahách a související pozemní infrastruktury.

Návrh, vývoj a ověřovací fáze systému byly provedeny ESA a financovány společně ESA a Evropskou komisí. V rámci této fáze byla vytvořena minikonstelace čtyř družic a redukovaného pozemního segmentu, aby bylo možné ověřit celkový koncept. Až poté se přikročilo k nasazení hlavní části systému.

Úspěch testů vedl k přechodu do fáze FOC (Full Operational Capability), která je plně financovaná Evropskou unií a řízena Evropskou komisí. Evropská komise a ESA přitom mají podepsanou dohodu o delegaci, v jejímž rámci ESA funguje jako autorita odpovídající za návrh systému a prokurista jménem Evropské komise.