Družice Proba-1 ustanovila nový rekord

Projekt Proba-1 (Project for On-Board Autonomy) je technologická demonstrační mise ESA, která je provozovaná s podporou programu ESA Earthnet. Dne 9. března, po 5982 dnech práce ve vesmíru, přitom překonala družici ERS-2, čímž se stala nejdéle kdy fungující misí dálkového průzkumu Země v historii ESA.

Ředitel ESA pro dálkový průzkum Země Josef Aschbacher k tomu poznamenává: „Belgie svěřila provozování mise Proba-1 do rukou ESA, za což jsem velmi vděčný. Družice na nás udělala ohromný dojem. A to nejen kvůli vynikajícím datům dálkového průzkumu Země poskytovaných přístrojem CHRIS, ale také svou dlouhověkostí. Hluboce smekám před Belgií za vývoj tak robustní družice, ale také před týmy ESA za její bezpečné provozování v uplynulých sedmnácti letech.“

Cílem mise Proba-1 je orbitální demonstrace a vyhodnocení nového hardware plus software, stejně jako palubní operační autonomie.

Družice využívá v mimořádné míře automatické funkce. Je tak maximálně samostatná a nezávislá na řídicím středisku: k tomu pomáhá stanovování letové dynamiky přímo palubním počítačem nebo automatický předvýběr snímků před odesláním na Zemi.

Technologický demonstrátor se přitom stal plnohodnotnou misí dálkového průzkumu Země. Mikrosatelit o objemu menším než jeden metr krychlový pořizuje nekonečnou řadu vědeckých snímků s pomocí přístroje CHRIS (Compact High Resolution Imaging Spectrometer). Jde o hyperspektrální kameru s rozlišením 17 až 34 metrů v až 63 spektrálních pásmech s pěti různými úhly pohledu.

Letový manažer mise Proba-1 Giuseppe Ottavianelli k tomu říká: „Nejprve bych chtěl poděkovat své předchůdkyni, Biance Hoerschové a celému operačnímu týmu. Ta dokázala dovést družici ve skvělé kondici až do dnešních dnů. Degradace energetického subsystému je velmi malá, což nemá prakticky žádný dopad na výkon celé mise. A dostupná kapacita akumulátorů poskytuje dostatečnou operační rezervu.“

„Proba-1 se dosud podílela na 1258 výzkumných projektech týmů z šedesáti zemí celého světa, kdy podpořila studie životního prostředí při monitorování lesů, městských oblastí, ledovců, vodních těles, zemědělských ploch a mnoha dalších objektů. Díky schopnostem natáčení přístroje družice Proba je možné snímkovat oblast zájmu z pěti různých úhlů pohledu při jednom přeletu, což dovoluje přesnější topografické mapování a lepší kalibraci,“ dodává Giuseppe Ottavianelli.

Přístroj CHRIS může pracovat v devatenácti spektrálních pásmech (je plně programovatelný) v rozsahu VNIR (400 až 1050 nm) s rozlišením 17 m. CHRIS přitom může být překonfigurován ke snímkování v 63 spektrálních písmech, ovšem při snížení rozlišení na 34 m. Každý nominální snímek představuje čtverec o ploše 13 krát 13 km (v perigeu). Pozorování každé oblasti se skládá z pěti po sobě jdoucích skenů. Každý sken je vykonaný pod různým úhlem pohledu na cíl v rámci kužele o 55 stupních centrovaných na zenit nad cílem.

Konzultant pro dálkový průzkum Země a expert na hyperspektrální pozorování v ESA Mike Rast: „Po sedmnácti letech na oběžné dráze se přístroj CHRIS stal průkopníkem v oblasti vědeckého a aplikačního využití VIS/NIR hyperspektrálních dat. Navíc programovatelnost spektrálního a prostorového zaměření nastavila vysoko laťku pro mnoho budoucích výzkumných misí zaměřených na získávání dat pro vědecké a operační aplikace.“

„Budoucnost mise Proba-1 je také povzbuzující,“ uzavírá Giuseppe Ottavianelli. „I nadále bude dodávat data pro vědeckou práci. Postupně se také zlepšuje viditelnost cílů na vzestupné části oběžné dráhy. Nové znalosti o hyperspektrálním snímkování a metodách zpracování jsou nesmírně hodnotné pro nadcházející připravované mise a přístroje, jako jsou EnMAP, PRISMA, HyperScout a APEX. A potenciálně také pro kandidátskou misi programu Copernicus Expansion Sentinel označovanou jako CHIME.“