Družice Sentinel-2 zachytila bělení korálů ve Velkém bariérovém útesu
Počátkem letošního roku se podařilo vědcům na družicových snímcích zaznamenat bělení australského Velkého bariérového útesu. Zatímco dříve bylo sledování něčeho podobného z vesmíru obtížné, časté přelety evropské družice Sentinel-2 a její vysoké rozlišení to změnily.
Korály Velkého bariérového útesu zaznamenaly dvě bělení v po sobě jdoucích letech. Odborníci přitom vyslovují vážné pochybnosti o schopnosti přežití korálů při takto zvýšené frekvenci neobvyklých událostí spojených s globálním oteplováním.
K bělení korálů dochází tehdy, když řasy žijící v jejich tkáních, které slouží k zachytávání sluneční energie a které jsou nezbytné pro přežití korálů, jsou vyšší teplotou „vyloučené“.
Vybělený korál pak může uhynout, což má následné dopady na celý ekosystém korálového útesu. A pak i na rybaření, místní turistiku nebo ochranu pobřeží.
Zbělený stav korálů může trvat až šest týdnů. Korály se mohou zotavit, ale také odumřít a porůst řasami. V obou případech ztmavnou a na družicových snímcích je následně obtížné odlišit nemocné od zdravých. Abychom mohli něčeho podobného dosáhnout, musíme systematicky a často a spolehlivě monitorovat bělení korálů přímo z vesmíru.
Při studování snímků z družice Sentinel-2 zachycených nad útesem od ledna do dubna letošního roku zaznamenali vědci pracující na projektu ESA Sen2Coral oblasti, kde korály velmi pravděpodobně dosáhly světle bílé barvy – a po nějakém čase zase ztmavly.
Událost byla potvrzena dvěma po sobě následujícími snímky pořízenými v únoru, které ukázaly, že přibližná doba bělení je nejméně deset dní.
„Obecně platí, že interpretace změn není jednoznačná. Nelze stanovit jasný závěr, že zjasnění představuje zbělení, protože jasnost kteréhokoliv místa na útesu se mění snímek od snímku. Děje se tak z mnoha důvodů zásluhou změn ve vodě nebo na mořském dně,“ vysvětluje vedoucí projektu Sen2Coral Dr. John Hedley.
Dr. Chris Roelfsema, který působí ve Středisku dálkového průzkumu na University of Queensland a který vede projekt mapování Velkého bariérového útesu, provedl několik průzkumů přímo v terénu a nasbíral tisíce geolokačních fotografií korálů nejprve v lednu a posléze i v dubnu. Právě tyto byly použity pro potvrzení satelitních pozorování.
„Je smutné, že v oblastech, kde jsme v lednu pozorovali bělení, byly korály v dubnu z větší části překryté rašelinovými řasami a přežily jen některé druhy korálů. Družicové snímky i průzkum přímo na místě se vzácně shodly, že tato oblast byla zasažena opravdu těžce,“ dodává.
Protože monitorování bělení je běžně prováděno manuálně průzkumem z letadel nebo s pomocí potápěčů, tak mnoho světových korálů nebo efektivně sledováno.
