Družice sledují islandský sloup popela
Islandský vulkán Grímsvötn chrlí sopečný popílek vysoko do atmosféry – a družice dálkového průzkumu Země mají pohotovost. Poskytují totiž cenná data o celkové aktuální situaci a předávají je zodpovědným místům – mj. střediskům řídícím leteckou dopravu.
Sopka Grímsvötn na jihovýchodě Islandu nevyvíjela od roku 2004 žádnou aktivitu, nyní se ale 21. května probudila k životu. Přímým důsledkem bylo uzavření vzdušného prostoru v okolí.
V čerstvé paměti přitom stále ještě je chaos v letecké dopravě způsobený aktivitou sopky Eyjafjallajoekull, která byla činná v loňském roce. Evropská letecká doprava tehdy zaznamenala stovky zrušených letů vzhledem k obavám o bezpečnou funkci motorů v době zvýšené koncentrace sopečného popílku.
Ačkoliv je erupce sopky Grímsvötn větší, než loňská aktivita, v tuto chvíli je nepravděpodobné, že by způsobila omezení podobného rozsahu. A to proto, že sloupec sopečného kouře putuje mnohem výše do atmosféry.
Pozorování Islandu provedená pozemními radary ukazují, že popílek se nachází ve výškách 12 až 17 kilometrů a že míří směrem na severní Skandinávii.
Expert na dálkový průzkum vulkanických plynů a vedoucí projektu ESA „Podpora letectví pro vyhýbání se vulkanickému popílku“ (Support to Aviation for Volcanic Ash Avoidance) Fred Prata z Norského institutu pro výzkum ovzduší to komentuje: „Byla to velmi prašná erupce, ovšem popílek byl tentokrát hodně vlhký. Podstatná část popílku proto rychle popadala zpět na zemi ještě v blízkosti Islandu.“
„Vulkán také vyvrhl množství dioxidů síry, které se šíří na sever a severovýchod. Protože materiál byl vyvržený velmi vysoko, je méně pravděpodobné, že by zasáhl kontinentální a evropskou leteckou dopravu.“
„Pokud ale dojde k další sopečné činnosti, situace se pochopitelně může změnit. Proto je velmi důležité probíhající erupci bedlivě sledovat.“
Po loňské erupci sopky Eyjafjallajoekull byla přijata nová letecká bezpečnostní pravidla. V nich se například uvádí, že limit pro přerušení letů nastává v okamžiku, kdy je v ovzduší vyšší koncentrace sopečného popílku, než 4 mg/m3.
Islandské sopečné erupce spadají do působnosti londýnského střediska VAAC (Volcanic Ash Advisory Centre), které sbírá a vyhodnocuje všechny dostupné informace – a v případě potřeby vydává doporučení leteckým dopravcům.
Družicová pozorování přitom nabízejí vynikající způsob, jak sledovat rozšíření, koncentraci a pohyb vulkanického popílku. Právě za tímto účelem vyvinula ESA služby, které poskytují okamžitá varování při sopečných erupcích. Informace jsou v rámci projektu Podpora služeb leteckého řízení (Support to Aviation Control Service) předávány do jednotlivých středisek VAAC.
Jedním z prvních přístrojů, který poskytl přesná data týkající se aktuální sopečné erupce, byl IASI (Infrared Atmospheric Sounding Interferometer) na evropském meteorologickém satelitu MetOp.
Stejně tak mohou vývoj oblaku sopečného prachu sledovat geostacionární družice, které provádí snímkování každých patnáct minut. V případě Evropy jsou to satelity Meteosat druhé generace a v případě Spojených států družice GOES (Geostationary Operational Environmental Satellites).
Navíc jsou tu matematické modely šíření, které doplňují aktuální informace z terénu. Modelování umožňuje predikovat budoucí pohyb oblaku popílku.
Animace ukazuje, jak se částice dioxidu síry ve vulkanickém prachu pohybují unášeny větrem severovýchodně nad Arktický oceán. Další složka, která se skládá především z popílku, je v současnosti unášena na jihovýchod, ale aktuálně nepředstavuje hrozbu pro létání nad Evropou.
Pouze vhodně zvolená kombinace pozorování z družic, letadel a přímo na místě společně s propracovanými matematickými modely, které jsou vyvíjené pro použití v rámci iniciativy GMES (Global Monitoring for Environment and Security) zajistí bezpečnost leteckého provozu nad Evropou v době vulkanických erupcí.
