Družice sledují ztráty ledu v Antarktidě za poslední dekády
Více než dvě dekády pozorování pěti radarových družic ukazují zrychlování úbytku ledu na třiceti ledovcích v západní části Palmerovy země na jihozápadě Antarktického poloostrova.
Studie publikovaná v Geophysical Research Letters zpracovává více než 24 let radarových dat z družice jako jsou mise ESA Envisat a ERS, stejně jako nejnovější data ze Sentinelu-1, který je součástí programu GMES/Copernicus.
Radar je nejvýhodnější prostředek pro monitorování polárních oblastí, v nichž často bývá špatné počasí a dlouhá období temnoty. Sbírá totiž data bez ohledu na oblačnost nebo denní či noční dobu.
Během studia map třiceti ledovců v oblasti zjistil výzkumný tým, že mezi lety 1992 a 2016 většina z nich ustoupila o 20 až 30 cm za den. Rychlost odtávání přitom ročně narůstá o průměrných 13 procent.
Tým také nakombinoval svá družicová pozorování s modely toku ledu, aby doplnil mezery v oblastech, kde nejsou k dispozici družicová data. To umožnilo vědcům odhadnout, že narůstající rychlost tání vedle k uvolnění zhruba 15 kilometrů krychlových ledu ročně do oceánu.
Tato zjištění jsou přitom zcela jiná, než výpočty vyplývající z dřívějších studií: podle nich oblast ztrácela přibližně trojnásobné množství ledu, než vyplývá právě z družicových dat.
„Tento nový výzkum – který poprvé mapuje skutečnou změnu v rychlosti ledovců – se odlišuje od předchozích závěrů proto, že zrychlování nebo zpomalování tání ledovců je ve skutečnosti příliš malé,“ vysvětluje hlavní autorka a výzkumnice z UK Centre for Polar Observation and Modelling Anna Hoggová.
Největší zrychlení v pohybu bylo pozorováno u ledovců, které měly dno v hloubkách větších než 300 m pod hladinou oceánu.
„Podívali jsme se na teploty vody před ledovci, které nejvíce zrychlily tání. Zjistili jsme, že se pohybují skrze hluboké kanály na do nejteplejších vrstev oceánu,“ vysvětluje Anna Hoggová.
„Tato okolopolární hluboká voda, která je relativně teplá a slaná ve srovnání s dalšími částmi Jižného oceánu, se v uplynulých desetiletích oteplila a rozpohybovala. Nyní rozpouští led na dně ledovců, což následně snižuje jejich tření a dovoluje jim volněji se pohybovat.“
Protože většina ledové hmoty spojené se západní Palmerovou zemí leží pod hladinou moře, je důležité sledovat jak odlehlé oblasti - jako je tato -reagují na oteplování regionu díky klimatickým změnám.
Dvoudružicová mise Sentinel-1 evropského programu GMES/Copernicus rutině ve vysokém rozlišení sleduje polární oblasti. Navazuje tak na dlouhodobý sběr dat prováděný družicemi „Made in Europe“.
