ESA Bulletin 154 (květen 2013)

V průběhu června si připomeneme tři výročí. Jednak se před padesáti lety 16. června 1963 do vesmíru vydala sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová a stala se tak první ženou na oběžné dráze. Jednak se dvacet let po ní téměř na den přesně 18. června 1983 stala třetí kosmonautkou světa (a první americkou) Sally Rideová. V článku „Let racka“ si připomeneme, jak Těreškovová a Rideová umožnily desítkám miliónů dalších žen na světě snít o vesmíru, uspět ve vědeckých a technických profesích a v některých případech dokonce přepisovat historii kosmonautiky.

Třetí červnové výročí se týká sondy „Mars Express“ (a takto prostě se jmenuje i článek, který je mu věnován). První evropská mise k jiné planetě – právě Mars Express – odstartovala 2. června 2003. Deset let po startu je stále plně provozuschopná, staví ESA do pozice klíčového hráče při průzkumu Rudé planety a utvrzuje nás v tom, že na Marsu kdysi bylo podnebí příhodné pro život. Mars Express dnes dláždí cestu pro další mise a poskytuje evropským partnerům zkušenosti nezbytné pro plánování dalších kroků průzkumu Marsu.

V materiálu „Nebeský chodec“ se zase dočteme o tom, jak nadšení pro létání a fascinace sci-fi, zvláště pak Hvězdnými válkami, přineslo Lucovi Parmitanovi splnění snu – stát se kosmonautem. Během své mise Volare (což znamená italsky „letět“) se stane nejen prvním členem ze svého výběru, který se vydá do vesmíru, ale také prvním italským kosmonautem, který absolvuje výstup ve skafandru do otevřeného prostoru.

Skoro před půl stoletím se do centra pozornosti vznikající evropské kosmické komunity dostala pitoreskní vesnička Redu v belgické provincii Lucembursko. Tehdy totiž padlo rozhodnutí vybudovat zde evropskou stanici pro sledování družic a její základní kámen byl položený jen kousek od vesnického kostela a hlavního náměstí. Ze dne na den se tak klidný ardenský venkov dostal na přední místo kosmického věku a my nyní můžeme realizovat návštěvu „V srdci evropských kosmických misí“.

Vesmír a životní prostředí jsou již velmi dlouho propojeny. První snímky Země z vesmíru pomohly inspirovat zelené hnutí a stále u zrodu úplně prvního Dne Země v roce 1970. Od té doby se monitorování z vesmíru stalo nepostradatelnou součástí trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Leč cesty ke hvězdám zanechávají svoji stopu i na Zemi.

Jakou cenu platíme ve formě našeho životního prostředí za průzkum a využívání vesmíru a jak tyto dopady můžeme v budoucnu redukovat? Článek „Úklid“ představuje iniciativu ESA Clean Space (Čistý vesmír) a co děláme pro udržitelné kosmické prostředí stejně jako pro udržitelnější kosmický průmysl.

The ESA Bulletin is published four times a year to inform the space-interested public of ESA’s activities. In addition to a wide range of articles, every issue provides an overview of the status of ESA's major space projects.

The full archive of Bulletins is also available at ESA's Publications web site, www.esa.int/publications