ESA potvrdila vybrané přistávací místo na kometě pro modul Philae
ESA potvrdila, že sonda Rosetta pošle svůj výsadkový modul Philae do primární přistávací oblasti na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko tak, jak bylo plánováno: tedy 12. listopadu letošního roku. Půjde o historicky první pokus o měkké přistání automatu vyrobeného lidskou rukou na kometě.
Přistávací místo modulu Philae, které je zatím známé jako „oblast J“ a nachází se na menším ze dvou laloků komety, bylo jako nejlepší místo pro výsadek potvrzeno 14. října. Stalo se tak poté, co jeho výběr prošel důkladnou revizí.
Od příletu ke kometě provádí sonda Rosetta bezprecedentní průzkum a pozorování komety. Ta je totiž pozůstatkem z doby vzniku Sluneční soustavy před 4,6 miliardami let.
Sonda Rosetta se zároveň postupně přibližuje ke kometě: začala 6. srpna 2014 ve vzdálenosti 100 km a nyní už je jen asi 10 km od středu čtyřkilometrového tělesa. Toto přiblížení kromě jiného umožnilo detailnější průzkum hlavní a záložní přistávací oblasti: je tak možné lépe vyhodnotit možná rizika včetně množství balvanů a jejich velikosti na povrchu tělesa.
Definitivní rozhodnutí o přistání v „oblasti J“ zároveň znamená potvrzení již dříve vypracovaného časového rozpisu událostí výsadku předcházejícím.
Access the video
Sonda Rosetta uvolní modul Philae v 8:35 h GMT (9:35 h středoevropského času) 12. listopadu. V tu chvíli bude zhruba 22,5 kilometru od středu komety. K dosednutí dojde zhruba o sedm hodin později v čase 15:30 h GMT (16:30 h středoevropského času).
Protože ale rádiovému signálu od Rosetty k Zemi bude 12. listopadu trvat 28 minut a 20 sekund, než překoná propast vesmíru, dostaneme potvrzení o oddělení modulu od sondy na Zemi v čase 9:03 h GMT (10:03 h středoevropského času) a o dosednutí ve zhruba 16:00 h GMT (17:00 h středoevropského času).
„Nyní když už definitivně víme, kam míříme, jsme zase o krok blíže této vzrušující, ale riskantní operaci,“ uvádí letový manažer mise Rosetta v ESA Fred Jansen.
„Ovšem nesmíme zapomenout, že před námi stále zůstává množství důležitých mezníků, které musíme před finálním rozhodnutím o přistání ještě překonat.“
Stále je totiž před námi celá řada rozhodnutí o pokračování/nepokračování (Go/No-Go) přistání. Patřit k nim bude například závěrečné potvrzení týmů věnujících se letové dynamice o tom, že sonda Rosetta je na správné dráze. Dojde k němu 11. listopadu.
Další rozhodnutí o pokračování/nepokračování bude přijato v noci z 11. na 12. listopadu a bude se týkat připravenosti počítačového programu, podle něhož bude Philae sestupovat. Poté bude následovat i potvrzení o připravenosti modulu k oddělení.
Zhruba dvě hodiny před tím totiž musí být proveden krátký manévr. Ten navede sondu Rosetta na dráhu, z níž bude moci poslat modul Philae po správné trajektorii na setkání s kometou. Finální rozhodnutí o pokračování/nepokračování bude provedeno bezprostředně po tomto manévru.
Po uvolnění sondy Philae provede Rosetta další manévr: začne se vzdalovat od komety tak, aby se dostala do optimální polohy pro zajištění komunikace s přistávajícím modulem.
„Pokud jakékoliv rozhodnutí bude znít ‘nepokračovat‘, budeme muset veškeré další plánované aktivity přerušit a přehodnotit všechny naše plány tak, abychom mohli provést zopakování celého pokusu o přistání,“ uvádí Fred Jansen.
Pokud ale bude vše probíhat podle plánu, Rosetta navážet spojení s výsadkovým modulem zhruba dvě hodiny po jeho oddělení.
Během sedmihodinového sestupu bude Philae pořizovat snímky a provádět vědecká pozorování stejně jako odebírat vzorky prachu, plynu a plazmy v bezprostřední blízkosti komety.
Stejně tak pořídí krátce po oddělení „rozlučkový“ snímek sondy Rosetta – a pak již upře svoji pozornost k přibližujícímu se povrchu komety. Očekává se, že první snímky z této série přijmeme na Zemi v řádu několika hodin po oddělení.
Jakmile bezpečně dosáhne povrchu, pořídí Philae panoramatický záběr svého okolí. I ten dorazí na Zemi s několikahodinovým zpožděním.
První sekvence experimentů na povrchu začne zhruba hodinu po dosednutí a bude trvat 64 hodin. Limitujícím faktorem bude životnost baterií na palubě Philae.
Případný dlouhodobější průzkum komety bude záviset na tom, za jak dlouho a jak moc se podaří palubní akumulátory dobít. To kromě jiného závisí na množství prachu, který se bude usazovat na slunečních bateriích.
V každém případě se předpokládá, že do března 2015, kdy se kometa na své cestě vesmírem přiblíží ke Slunci, naroste teplota na palubě modulu na takovou úroveň, že jeho systémy nebudou schopné pokračování operací. V tu chvíli celá vědecká odysea modulu Philae skončí.
Ovšem mateřská sonda Rosetta bude pokračovat ve své práci mnohem déle. Doprovodí kometu v době její rostoucí aktivity v srpnu 2015 a následně s ní zamíří zpět do vnějších oblastí Sluneční soustavy.
Mise nemající v historii obdoby bude studovat to, jak se bude kometa vyvíjet a poskytne nám důležité pohledy na vznik Sluneční soustavy stejně jako na původ vody a možná dokonce i života na Zemi.
Detailní rozpis aktivit týkající se přistání stejně jako body, kdy budou přijímána rozhodnutí o pokračování/nepokračování mise Philae, bude zveřejněný zanedlouho.
