ESA prohlásila misi družice Envisat za ukončenou

Tým specialistů se pokoušel celý měsíc obnovit kontakt s družicí a pracoval s mnoha možnými scénáři problému.

Navzdory množství pokusů o komunikaci a dlouhé řadě signálů vyslaných z různých pozemních stanic nebyla od družice Envisat zaznamenána žádná reakce.

Přitom před ztrátou kontaktu nedošlo k absolutně žádné události, která by nasvědčovala blížícím se komplikacím. Odborníci se přesto pokoušejí znovu a znovu projít zaznamenaná dat, aby si ověřili, zdali něco nepřehlédli. Mezi daty jsou například snímky z pozemních radarů nebo fotografie Envisatu pořízené francouzským satelitem Pleiades.

S těmito informacemi se vyšetřující tým pokouší stanovit možné příčiny selhání. Jednou z nich je ztráta regulátoru elektrické energie vedoucí k následnému zablokování telemetrie a telekomunikace.

Dalším možným scénářem je zkrat, který mohl vyvolat přechod družice do „bezpečného režimu“ – speciálního pracovního módu, který zajišťuje přežití Envisatu v případě výskytu jakýchkoliv problémů. V takovém případě by se ale při přechodu do bezpečného režimu musela objevit další anomálie, která by satelit poslala do jakéhosi neurčitého „mezistavu“.

Ačkoliv šance na záchranu Envisatu jsou v tuto chvíli extrémně nízké, nouzový tým bude pokračovat v pokusech o obnovení kontaktu souběžně s vyšetřováním možných příčin selhání – a to po dobu nejméně následujících dvou týdnů.

Mimořádný výkon satelitu Envisat během posledních deseti let vedl k přesvědčení, že jeho mise bude pokračovat ještě dlouhé roky – minimálně však do doby, kdy dojde k vypuštění nástupnických družic Sentinel.

Jenomže Envisat už nyní pracoval více než dvojnásobek času oproti své původně zamýšlené životnosti.

S desítkou sofistikovaných přístrojů na palubě mohl Envisat pozorovat zemský pokryv, atmosféru, oceány či ledovce. Za deset let své aktivní činnosti vyslal několik tisíc terabajtů dat.

Na základě těchto informací dosud vzniklo zhruba 2500 vědeckých publikací, které významným způsobem posunuly znalosti o naší planetě.

Během těchto deseti let byl Envisat svědkem pravidelného zmenšování arktického ledu a neméně pravidelného otevírání polárních lodních cest během letních měsíců.

Společně s dalšími satelity monitoroval Envisat hladiny světových oceánů a jejich místní změny stejně jako povrchovou teplotu moří s přesností několika desetin stupně.

Dlouhé roky sbírání dat pomocí družice Envisat vedly k lepšímu pochopení mořských proudů a koncentrace chlorofylu.

V atmosféře pak satelit pozoroval nárůst znečištění v Asii a jeho stabilizaci v Evropě a Severní Americe. Stejně tak měřil koncentrace oxidu uhličitého a metanu. Envisat také monitoroval změny v ozónové díře nad Antarktidou.

Pozoroval také ledový příkrov a jeho pohybu plus změny v Grónsku i Antarktidě. Jeho snímky byly pravidelně používané k aktualizaci globálních map využití zemského povrchu včetně sledování důsledků odlesňování.

Zobrazovací radar zase měl možnost sledovat proměny zemského povrchu vzniklé v důsledku zemětřesení nebo sopečných erupcí, čímž výrazně přispěl ke zlepšení našich znalostí tektonických a vulkanických mechanismů.

Envisat přitom poskytoval kritická data nejen vědcům, ale také mnoha operačním službám: namátkou jmenujme monitorování záplav nebo ropné sledování ropných skvrn. Data ze satelitu pomáhala při zvládání přírodních i technických katastrof.

Envisat měl také nedozírnou informační hodnotu pro vytváření nových služeb, k nimž patří například evropský program GMES (Global Monitoring for Environmental Security), čímž vydláždil cestu pro budoucí generaci družic.

S nečekaným koncem mise observatoře Envisat se nadcházející start družic GMES Sentinel ukazuje jako velmi urgentní: jen tak bude možné zajistit co nejúplnější kontinuitu dat, zlepšit řízení prostředí, pochopit a vyhodnocovat klimatické změny stejně jako zajistit civilní bezpečnost.

V případě zájmu o další informace neváhejte kontaktovat:

ESA Media Relations Office
Communication Department
Tel: +33 1 53 69 72 99
Fax: +33 1 53 69 76 90
E-mail: media@esa.int