ESA vybrala tři nové koncepty misí pro další studium

Trojice kandidátů s názvy Theseus (Transient High Energy Sky and Early Universe Surveyor), Spica (SPace Infrared telescope for Cosmology and Astrophysics) a EnVision byla vybrána z 25 návrhů předložených vědeckou komunitou.

Theseus, Spica a EnVision budou nyní studovány paralelně, přičemž finální rozhodnutí o jejich (ne)realizaci se očekává v roce 2021.

„Jsem potěšený kvalitou a šíří záběru misí prosazovaných v rámci tohoto výběru. Každý z vybraných návrhů má vysokou vědeckou hodnotu, zajistí pokračování evropských aktivit v oblasti planetárních věd, astrofyziky a kosmologie,“ komentuje vědecký ředitel ESA Günther Hasinger.

Co bylo na počátku vesmíru a z čeho vznikl?

Theseus je novátorská mise pro monitorování tranzitních událostí ve vysokoenergetickém vesmíru v rámci celé oblohy a v celé široké kosmické historii. Slibuje zvláště kompletní zmapování záblesků záření gama ve vesmíru během první miliardy let jeho existence, což by mělo vnést více světla do chápání životního cyklu prvních hvězd.

Záblesky gama záření mohou být uvolněny během výbuchu supernovy nebo ve chvíli, kdy umírající hvězda po podobné explozi zkolabuje, aby vytvořila neutronovou hvězdu nebo černou díru. Theseus poskytne přesné - v čase i prostoru - zaměření podobných vysokoenergetických událostí. Ty pak budou dále moci sledovat další kosmické a pozemní observatoře pracující na doplňujících vlnových délkách.

Krom toho bude družice Theseus schopná podílet se na sledování gravitačních vln lokalizací a identifikací radiace ze zdrojů spatřených jinými detektory.

Jak se zformovaly první hvězdy a galaxie?

Pochopení původu a vývoje galaxií, hvězd, planet a života samotného je základním cílem astronomie. Tyto oblasti mohou být zkoumané s pomocí citlivého detektoru v infračervené oblasti, který je schopen nahlédnout do nitra oblaků prachu. Ty totiž typicky obklopují místa zrodu hvězd.

Spica je společný evropsko-japonský projekt, který nabízí významné zlepšení pozorování v oblasti blízké infračervené spektroskopie a který má svou kvalitou převýšit družice NASA Spitzer nebo ESA Herschel. Úkolem mise Spica bude zajistit pokračování vývoje, jenž byl prozatím na tomto poli dosažený.

Mohlo by jít o komplementární misi k existujícím a připravovaným observatořím, jako je pozemní ALMA (Atacama Large Millimetre/submillmetre Array) nebo Webbův kosmický teleskop.

Proč se Země a Venuše vyvíjely tak odlišně?

Venuše je často považována za pekelné dvojče Země. Ačkoliv je zhruba stejné velikosti a obě planety jsou ve Sluneční soustavě sousedy, vyvinuly se zcela odlišně: Venuše si prošla katastrofickým skleníkovým efektem a dnes je zahalena silnou toxickou atmosférou.

Zamýšlená mise EnVision vychází z velmi úspěšné sondy ESA Venus Express, která se primárně zaměřila na studium atmosféry. EnVision by měla být uskutečněna za podpory NASA, přičemž jejím úkolem bude stanovit původ a dnešní stav geologických aktivit na Venuši, stejně jako jejich vztahy s atmosférou. To by mělo pomoci lépe pochopit různé vývojové cesty, kterými musely obě planety ujít.

V rámci mise bude povrch mapovaný pomocí radaru, který má být výrazně výkonnější než ten na sondě NASA Magellan v devadesátých letech. Získáme tak lepší vhled do geologického vývoje povrchu.

Podrobnější zkoumání projektů v příštích letech nabídne detailní technické a vědecký pohled na trojici konceptů. Jeden z nich pak bude vybraný, aby se proměnil v pátou misi střední velikosti v plánu ESA Kosmická vize.

Dosud byly jako mise střední velikosti v jeho rámci vybrány (a v příštím desetiletí budou vypuštěny) střední mise Solar Orbiter, Euclid, Plato a Ariel.

V případě zájmu o další informace neváhejte kontaktovat:

Markus Bauer







ESA Science and Robotic Exploration Communication Officer








Tel: +31 71 565 6799








Mob: +31 61 594 3 954








E-mail: markus.bauer@esa.int

Luigi Colangeli

Head of the Science Coordination Office
E-mail: luigi.colangeli@esa.int