EUMETSAT se přidal k mezinárodní úmluvě „Vesmír a významné katastrofy“
Výkyvy počasí jako jsou hurikány, záplavy a extrémní vedra nebo zimy se objevují každým rokem. Evropská organizace, která monitoruje počasí a klima z vesmíru se nyní přidala k mezinárodním partnerům, aby jim pomohla připravit se na katastrofy.
EUMETSAT (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites) se formálně stala nejnovějším členem mezinárodní úmluvy „Vesmír a významné katastrofy“ dne 5. července.
Úmluva, kterou založily ESA společně s francouzskou a kanadskou národní kosmickou agenturou, je mezinárodním dokumentem řešícím spolupráci mezi vlastníky a provozovateli kosmických misí dálkového průzkumu Země na straně jedné, a mezi autoritami majícími za cíl řešit zvládání katastrof na straně druhé. Cílem úmluvy je zajistit rychlý přístup k družicovým datům v případě jakékoliv přírodní nebo technické katastrofy.
Díky úmluvě se v nedávné době podařilo rychle vytvořit mapy a podle nich řídit záchranné práce například v lednu 2010 po zemětřesení na Haiti, v únoru 2011 po zemětřesení na Novém Zélandu a v březnu 2011 po zemětřesení a následném tsunami v Japonsku.
EUMETSAT provozuje několik meteorologických družic, s jejichž pomocí monitoruje atmosféru, oceány a zemský povrch, aby získával aktuální data o počasí a klimatu.
Jako nejnovější člen mezinárodní úmluvy bude EUMETSAT působit coby mezinárodní koordinátor zajišťující přístup ostatním členům ke svým datům skrze systém GEONETCast.
Už dnes mají přístup do systému GEONETCast další partneři úmluvy (např. americký úřad NOAA, National Oceanic and Atmospheric Administration), kteří data z něj zprostředkovávali ostatním členům. Přistoupení EUMETSATu ovšem zajišťuje přímý přístup k naprosto všem datům, která výrazně pomohou urychlit reakci v případě řízení katastrof.
Už dnes EUMETSAT poskytuje informace národním meteorologickým službám po celém světě, čímž jim usnadňuje zvládání přírodních či lidmi způsobených katastrof.
EUMETSAT je nyní čtrnáctým členem úmluvy. V nedávné době se k ní připojil brazilský Národní institut pro kosmický výzkum (Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais, INPE), německé letecko-kosmické centrum DLR a Letecko-kosmický výzkumný institut z Jižní Koreje. Žádost o vstup navíc podalo Rusko.
