Evropa drží svoji přítomnost na konečné hranici

Vědecký programový výbor ESA (Science Programme Committee, SPC) na svém zasedání v Paříži ve dnech 18. a 19. listopadu 2010 musel učinit zásadní rozhodnutí: jedenáct vědeckých misí překročilo svoji plánovanou životnost, přitom stále dodávaly přínosná vědecká data, ale zároveň vyčerpaly přidělené finanční prostředky na svůj provoz.

„Dlouhodobá práce těchto zařízení je jasným důkazem, s jakou péčí a kvalitou byly vyrobeny, jak šetrně jsou provozovány a jak velký zájem má celá vědecká komunita na dalším přísunu unikátní dat,“ říká vedoucí oddělení vědeckých operací ESA Martin Kessler.

Nový přístup k prodlužování aktivních kosmických misí byl zapracovaný do finančního rozpočtu vědeckých výprav ESA před dvěma lety. Znamená, že každé dva roky je provedeno důkladné vyhodnocení všech misí, které se blíží ke konci svého financování – a řeší se, zdali dojde k prodloužení.

Mise, které přišly na přetřes v nejnovějším kole jednání, byly Cluster-II, Integral, Planck, Mars Express, Venus Express a XMM-Newton. Ve všech případech jde o vlastní mise ESA.

Zvažován byl také podíl ESA na mezinárodních projektech Hinode (s Japonskem), Cassini-Huygens, Hubbleově kosmickém teleskopu a SOHO (všechny s NASA) a také na vědecké práci technologického demonstrátoru ESA Proba-2.

Minulý týden SPC potvrdil dříve odsouhlasené prodloužení všech těchto misí nejméně do roku 2012 s výhledem dalšího prodloužení do roku 2014. To ale bude muset být potvrzeno koncem roku 2012 v rámci pravidelného dvouletého vyhodnocovacího cyklu.

Prodloužení misí SOHO, Hinode a Proba-2 tak zajistí, že naše Slunce bude důkladně sledováno během nejbližšího vrcholu své magnetické aktivity, který je očekávaný v roce 2013. Ve stejném čase pak budou družice Cluster-II sledovat dopady této aktivity mnohem blíže: v rámci zemské magnetosféry.

V loňském roce ESA vyslala do vesmíru observatoř Herschel, která pozoruje v infračerveném a submilimetrovém pásmu. ESA přitom nyní prodlužuje observatoře vysokoenergetických částic Integral a XMM-Newton, což pro evropské astronomy znamená přístup k bezprecedentnímu rozsahu pozorování vesmíru. Široké možnosti sledování pak ještě doplňuje dlouhodobě pracující Hubbleův kosmický teleskop, který dodává data z oblasti ultrafialové, viditelné a blízkého infračerveného záření.

V rámci sluneční soustavy pak sondy Mars Express a Venus Express studují nejbližší sousedy planety Země, zatímco mise Cassini-Huygens pokračuje ve svém důkladném pozorování planety Saturn a jejích měsíců.

Družice Planck mapuje zbytkovou radiaci pocházející z Velkého třesku, tzv. mikrovlnou radiaci kosmického pozadí. Nové rozhodnutí SPC požaduje jednoleté prodloužení činnosti jejího nízkofrekvenčního senzoru, který tak bude moci novým způsobem sbírat informace o možných signálech představujících stopy Velkého třesku.

„Není vůbec jednoduchá doba k tomu, abychom přijali podobné závazky, ale v SPC vůbec nepochybujeme o tom, že získávání dalších dat z minulých investic je více než smysluplné,“ uvádí ředitel ESA pro vědu a robotický průzkum David Southwood. „Z flotily kosmických těles tak budou i nadále proudit špičková vědecká data. A to je moc dobrá zpráva pro celou evropskou vědu. Protože Evropa bude i nadále hrát hlavní roli při odkrývání tajemství vesmíru.“