Evropa poslala do vesmíru první družici systému GMES/Copernicus: Sentinel-1A
Možnost evropských občanů, politiků či poskytovatelů služeb mít přístup k důležitým datům o životním prostředí rutinně a v odpovídající kvalitě výrazně vzrostla poté, co se do vesmíru dostala družice ESA Sentinel-1A.
Satelit o hmotnosti 2,3 tuny odstartoval 3. dubna 2014 na palubě nosné rakety Sojuz z evropského kosmodromu v Kourou (stát Francouzská Guayana) ve 21:02 h GMT (23:02 h středoevropského času). K oddělení pomocných bloků nosiče došlo o 118 sekund později, následovalo odhození aerodynamického krytu (209 sekund po startu), druhého stupně (287 sekund po startu) a oddělení horní části (družice se stupněm Fregat). Stalo se tak 526 sekund po startu.
Následoval 617 sekund trvající zážeh stupně Fregat, který dopravil družici Sentinel-1A na slunečně synchronní dráhu ve výšce 693 kilometrů. Satelit se od něj oddělil 23 minut a 24 sekund po startu.
„Družice Sentinel-1A začíná psát novou kapitolu implementace systému GMES/Copernicus, což je po globálním navigačním systému Galileo druhá klíčová evropská kosmická iniciativa,“ uvedl při této příležitosti generální ředitel ESA Jean Jacques Dordain.
„Program GMES/Copernicus poskytne Evropanům ty nejkvalitnější služby v oblasti kosmických technologií na poli životního prostředí a bezpečnostních aplikací.“
„Spolupráce mezi EU a členskými státy ESA na financování kosmické infrastruktury, kombinace schopností a znalostí rozdělených mezi Evropskou komisi a ESA plus možností evropského průmyslu posunují Evropu na špici využití vesmíru pro běžné občany, politiky a také pro ekonomiku.“
Access the video
Mise je první ze šesti rodin specializovaných misí, které vytvoří jádro kosmického segmentu evropského systému pro monitorování životního prostředí GMES/Copernicus. Ten bude poskytovat operační informace o globálním zemském pokryvu, oceánech a atmosféře: tyto budou poskytovat přesné podklady pro aplikace týkající se politiky, životního prostředí a bezpečnosti jak pro jednotlivce, tak pro organizace.
Sentinel-1A je první ze dvou identických družic (Sentinel-1B má být vypuštěna příští rok), která budou s pomocí radaru v pásmu C zajišťovat snímkování zemského povrchu bez ohledu na rozmary počasí nebo denní či noční dobu. Zaměřit se mají na zemský pokryv a povrch oceánů především v Evropě, Kanadě a polárních regionech, přičemž informace budou poskytovat v téměř reálném čase.
Díky výkonnému radaru SAR (Synthetic Aperture Radar) bude zajištěna i kontinuita dat získávaných během desetileté služby evropské družice Envisat, která fungovala do roku 2012. Technologie je odvozena od zkušeností získaných na předchozích radarových satelitech: první z nich byl ERS-1 vypuštěný před 23 lety.
„Vypuštění družice Sentinel-1A znamená výrazný posun ve filozofii dálkového průzkumu Země,“ vysvětluje ředitel ESA pro programy dálkového průzkumu Země Volker Liebig. „V meteorologii nám družice poskytují spolehlivá data pro předpověď počasí už 35 let.“
„S rozjezdem programu GMES/Copernicus nyní budeme mít podobný informační zdroj také pro služby týkající se životního prostředí, jako jsou aplikace v oblasti bezpečnosti nebo reakci na katastrofy.“
Kromě vysílání dat do celé řady pozemních stanic na světě bude družice Sentinel-1A také komunikovat s pomocí laserového terminálu přes družice EDRS (European Data Relay System) na geostacionární oběžné dráze. Nebude tak závislá jen na tom, zdali bude aktuálně „v dohledu“ nějaké pozemní stanice, ale bude tak moci předávat data bez přerušení.
Po úvodní fázi LEOP (Launch and Early Orbit Phase) bude následovat přebírací fáze, během níž budou všechny přístroje zkontrolované a kalibrované. Stát by se tak mělo během tří měsíců, poté se mise stane operační.
Hlavním kontraktorem družice je Thales Alenia Space Italy, přičemž radar pro práci v pásmu C dodala firma Airbus DS Germany. Subsystémy pro radarovou elektroniku pak dodala Airbus DS UK.
Data z družic Sentinel budou k dispozici zdarma a v otevřené podobě. Hrubá data budou analyzována a zpracována poskytovateli služeb v soukromém i veřejném sektoru.
