Je globální oteplování skryté pod vodou?
Družicová pozorování teploty povrchu světového oceánu ukazují, že třicetiletý trend nárůstu se v posledních patnácti letech zpomalil. Klimatologové tvrdí, že nejde o konec globálního oteplování, ale o výsledek rozdělení toku energie v klimatickém systému a také částečně o změnu toho, jak oceány ukládají teplo.
Některé satelity jsou jako létající teploměry: nesou přístroje, které poskytují globální pohled na teplotu povrchu moří a oceánů. Měření této povrchové teploty je přitom důležité pro zlepšování předpovědí počasí a pro výzkum změn klimatu.
Družicová a lokální pozorování ukazují, že povrchová teplota oceánů rapidně roste od sedmdesátých let minulého století: a to v souladu s celkovým oteplováním naší planety. Nárůst se ovšem v posledních patnácti letech výrazně zpomalil.
V kontrastu s tím ovšem další proměnné jako nárůst atmosférického oxidu uhličitého, narůst hladiny světového oceánu a snižování objemu arktického ledu nezaznamenaly stejnou redukci trendu. Což svědčí o tom, že pokračuje změna klimatu Země.
Vědci spekulovali, že jednou z příčin tohoto „zvolnění“ v růstu teploty světového oceánu může být změna ve výměně teplé povrchové oceánské vody a chladné z hloubek pod 700 metrů – tedy že teplá by se začala „skrývat“ hlouběji. Měření teploty v takovýchto hloubkách jsou totiž prováděna jen krátce.
Ale teplá voda by se nemohla skrývat v takovéto hloubce navždy: vědci předpokládají, že se dříve nebo později zase objeví nebo že bude mít vliv na jiné klimatické indikátory jako je hladina oceánu nebo jeho koloběh.
Access the video
Iniciativa ESA CCI (Climate Change Initiative) je odpovědí na potřebu po zajištění kontinuity dat v energetické rozvaze našeho klimatického systému. Má pomoci lepšímu pochopení pomalejšího nárůstu teploty povrchu oceánů. Družicová pozorování totiž umožňují detekci skutečných klimatických trendů.
„Už od devatenáctého století máme možnost pozorovat změny v povrchové teplotě oceánů díky tomu, že jsou k dispozici milióny měření shromážděných dobrovolníky zapojenými do pozorování stejně jako bójemi volně driftujícími oceány,“ uvádí Nick Rayner z Met Office Hadley Centre ve Velké Británii.
„V rámci iniciativy CCI jsou sbírané informace o povrchové teplotě oceánů z družic, což v konečném důsledku poskytuje nezávislé vyhodnocení těchto změn v rámci posledních desetiletí.“
Vědecký vedoucí projektu Chris Merchant k tomu uvádí: „Když si srovnáme globální změny v průměrných teplotách povrchů oceánů z těchto dvou zdrojů, získáme kompletní obrázek od roku 1996, kdy začala spolehlivá družicová měření.“
„Nyní pracujeme na aplikaci našich metod na starší satelitní data, čímž budeme schopni prodloužit časovou řadu kvalitních dat založených právě na družicových informacích zpětně až do osmdesátých let minulého století.“
Nick Rayner dodává: „To nám umožní kombinovat, a to s vyšší jistotou, data ohledně povrchové teploty oceánů z družic s údaji získanými přímo na místě. Pak vytvoříme mnohem lepší a kompletnější obrazy toho, k jakým změnám docházelo v minulosti.“
Tato témata – krom jiných – byla diskutována počátkem února během setkání CCI Collocation Meeting ve středisku ESA ESOC (European Space Operations Centre) v italském Frascati.
ESA začala sledování teploty povrchu světového oceánu v roce 1991 po vypuštění radiometru ATSR (Along-Track Scanning Radiometer) na družici ERS-1. Po něm následovaly podobné přístroje na satelitech ERS-2 a Envisat.
V měřeních povrchové teploty oceánů bude ESA pokračovat díky nadcházející misi Sentinel-3, která je vyvíjena pro evropský program GMES/Copernicus.
