Kamera na sondě Mars Express pozoruje oblačnost ve velkých výškách
Bezprecedentní katalog více než 21 tisíc snímků pořízených webovou kamerou na sondě ESA Mars Express má svoji hodnotu jako cenný vědecký nástroj. Poskytuje totiž – kromě jiného – globální přehled nezvyklých mraků ve velkých výškách nad Rudou planetou.
Kamera s nízkým rozlišením byla původně instalována na sondě Mars Express, aby vizuálně potvrdila, že se v roce 2003 oddělil přistávací modul Beagle-II. Pak byla v roce 2007 znovu zapnuta a od té doby používána primárně pro vzdělávací či laické účely: její snímky byly automaticky nahrávány na dedikovanou stránku na Flickru zhruba 75 minut poté, co byly u Marsu pořízeny.
Loni, vybavená novým softwarem, byla kamera adaptována tak, aby spolupracovala s vědeckým přístrojem. A nyní byla publikována první vědecká práce, která se věnuje oblačným útvarům a prachovým bouřím ve velkých výškách – na samé periferii planety.
Ačkoliv tyto mraky mohou být nafotografovány i dalšími přístroji na sondě, není to jejich hlavním úkolem: obvykle směřují svůj pohled rovnou dolů k povrchu s tím, že mají úzký pracovní úhel. Pro specializovanou studii tak pokrývají jen velmi malou část planety. V kontrastu s tím nabízí webkamera globální pohled se širokým záběrem.
„Z tohoto důvodu jsou pozorování oblačnosti ve výškách nepříliš četná. A proto jsou naše snímky z webkamery tak cenné, neboť se významným způsobem podílí na našem chápání atmosféry,“ uvádí hlavní autor studie Agustin Sánchez-Lavega, který působí na University del Pais Vasco ve španělském Bilbau.
„Kombinací modelů a dalších datových sad jsme schopni získat lepší vhled do pochopení pohybů v atmosféře a sezónních změn, které hrají roli při vzniku oblačnosti ve velkých výškách.“
Pro potřeby studie byl použitý katalog přibližně 21 tisíc snímků pořízených mezi lety 2007 a 2016, přičemž 300 z nich bylo vybráno pro detailnější studium.
Několik po sobě jdoucích snímků pořízených v rozmezí několika minut bylo získáno pro 18 událostí, což nabídlo vizuální dokumentaci fenoménu z různých úhlů pohledu.
Obecně se dá říci, že oblačné útvary nasnímané kamerou se nacházejí ve výšce 50 až 80 km nad planetou. Horizontálně pak mají šířku od 400 do 1500 km.
Kromě pochopení původu oblačnosti – například toho, zdali jsou primárně tvořeny prachovými nebo ledovými částicemi – srovnával tým snímky s předpovědí aktivity atmosféry vytvořené z databáze Mars Climate. Ta využívá hodnoty teplot a tlaku, aby stanovila, zdali se mohou oblaka z vodní páry nebo oxidu uhličitého formovat v dané výšce a čase.
Tým také analyzovat meteorologické zprávy generované ze snímků sondy NASA MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) a v některých případech měl i doplňující odpovídající pozorování získaná z přístrojů na sondě ESA Mars Express.
