Ilustrace zániku ATV-2

Konec mise ATV Johannes Kepler

21 červen 2011

Bezpilotní evropský kosmický náklaďák ATV dnes dle plánu vstoupil do zemské atmosféry, kde se nad jižním Tichým oceánem proměnil v padající hvězdu. Kontakt s lodí byl ztracený přesně ve 20:41:39 h GMT (22:41:39 h středoevropského času) v okamžiku, kdy se pohybovala ve výšce 80 km.

Po bezproblémovém oddělení od Mezinárodní kosmické stanice v pondělí ve 14:46 h GMT (16:46 h středoevropského času) zahájila družice ATV (Automated Transfer Vehicle) sólový let, zatímco řídící středisko ve francouzském Toulouse ji začalo připravovat na ohnivý zánik.

Mezitím ale muselo provést jeden neplánovaný manévr: vyhnout se úlomku kosmického smetí, k čemuž došlo zhruba dvě hodiny po odletu od ISS.

NASA vydala varování, že kus kosmického smetí může proletět ve vzdálenosti nějakých 50 metrů od ATV-2: řídící středisko proto vyslalo povel ke krátkému zážehu motorů, aby se družice dostala z nebezpečné zóny.

Tuna pohonných látek zbývající v nádržích ale představovala více než dostatečnou rezervu pro řízený zánik stejně jako řešení všech nečekaných událostí. Na poslední chvíli provedený úhybný manévr přitom jasně demonstroval schopnost ATV poradit si s rychle se měnící situací.

Poslední okamžiky družice Johannes Kepler

Letoví ředitelé ukazují dobrou náladu v řídicím středisku

ATV-2 dnes v 17:07 h GMT (19:07 h středoevropského času) poprvé zapálil své motory, čímž přešel z kruhové na eliptickou dráhu – a ta jej přivedla až do okamžiku druhého zážehu motorů ve 20:04 h GMT (22:04 h středoevropského času). Ten zajistil přesné nasměrování družice do cílové oblasti v Tichém oceánu.

První zážeh trval 10 minut a 9 sekund, druhý pak 14 minut a 9 sekund.

Těsně před kontaktem s horními vrstvami atmosféry byla loď ATV Johannes Kepler uvedena do rotace, aby se zajistil její úplný rozpad a co nejlepší shoření trosek.

Několik částí, které ohnivý průlet atmosférou přežily – jako třeba těžký stykovací uzel nebo robustní hlavní motory navržené k odolání vysokým teplotám – dopadly do vln oceánu kolem 21 h GMT (23 h středoevropského času). Na palubě ATV nebyl žádný nebezpečný materiál.

Ke vstupu do atmosféry a následnému rozpadu zařízení došlo přesně nad stanoveným místem, kterým byla neobydlená oblast jižního Tichého oceánu. Konkrétně šlo o místo 2500 km východně od Nového Zélandu, 6000 km západně od Chile a 2500 km jižně od Francouzské Polynésie.

Johannes Kepler přilétá 24. února ke kosmické stanici

„Mise ATV-2 byla prakticky bezproblémové a během jejích čtyř měsíců jsme se setkali jen s drobnými potížemi, které ale naše týmy byly schopné okamžitě vyřešit,“ uvádí ředitel programu ATV v ESA Nico Dettmann.

„ATV opět prokázal své schopnosti při obsluze kosmické stanice a už nyní se těšíme na další misi. ATV Edoardo Amaldi bude dopravený na evropský kosmodrom v Kourou letos v srpnu a do vesmíru se vydá počátkem roku 2012.“

„S ATV-2 jsme přitom ustanovili několik nových rekordů,“ dodává vedoucí letových operací ATV v ESA Alberto Novelli.

„Šlo například o nejtěžší náklad, který kdy do vesmíru dopravily ESA a nosná raketa Ariane-5. Motory ATV také zajistily nejrozsáhlejší manévry v pilotované kosmonautice od doby lunární misí Apollo: zvýšily oběžnou dráhu kosmické stanice o více, než čtyřicet kilometrů.“

Vstup do atmosféry bude analyzován

Zánik ATV-1 v roce 2008

Poslední chvíle ATV byly bedlivě monitorované prototypem „černé skříňky“ dodané Střediskem Spojených států pro studium orbitálních úlomků a jejich zániku (US Center for Orbital and Reentry Debris Studies). Podobný záznamník byl i na palubě japonské dopravní družice HTV-2 během jejího zániku 28. března.

Malé zařízení sbíralo informace o zrychlení, rotaci ve všech osách, teplotě a stejně tak naměřená data doplňovalo o GPS koordináty.

Zařízení následně sestupovalo „na vlastní pěst“, přičemž jej chránil tepelný štít. Získaná data následně odvysílalo skrze družicový telefonní systém Iridium.

Informace mají pomoci předvídat, co se stane s kosmickými zařízeními poté, co vstoupí do atmosféry a začnou se vlivem namáhání plus vysokých teplot rozpadat.

Informace mají pomoci konstruovat budoucí družice tak, aby se při vstupu do atmosféry rozpadaly na co nejméně nebezpečné kusy.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.