Kosmonaut Alexander Gerst řídil automobil z vesmíru

Během devadesátiminutového experimentu, ke kterému došlo 7. srpna, využil Alexander Gerst speciální notebook na Mezinárodní kosmické stanici k tomu, aby „usedl za řízení“ Eurobota. Ten mu dodával potřebné informace prostřednictvím videokanálu: signál putoval na ISS do výšky 400 km a letící rychlostí 28 tisíc km/h.

Komunikační linka byla zajišťována skrze novou síť, která běžně ukládá příkazy k pozdější komunikaci ve chvíli, kdy dojde k přerušení spojení díky ztrátě přímé viditelnosti stanice ze Země. Příkazy pak odesílá ve chvíli, kde je kontakt obnovený.

V budoucnosti bude řízení robotů na Marsu nebo na Měsíci vyžadovat vznik „kosmického internetu“, s jehož pomocí budou posílané příkazy a přijímaná data. Podobné sítě se budou muset mimo jiné vypořádat s prodlevami signálu na velké vzdálenosti – hlavně za předpokladu, že roboti i lidé na Marsu budou spojeni přímo s řídicím střediskem na Zemi. 

Nejnovější experiment kosmonauta ESA byl druhým ze série realizovaných v rámci projektu Meteron. První uskutečnila v roce 2012 kosmonautka NASA Sunita Williamsová. Ta použila předcházející verzi nově vytvořené sítě k řízení modelu robotického vozidla v operačním středisku ESA ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu.

„Tentokrát to ovšem bylo, co byl Eurobot řízený z vesmíru jako součást experimentu ověřujícího komunikaci a operační procesy, které budou využité při budoucích pilotovaných průzkumných misích,“ poznamenává vedoucí pokročilých konceptů ve středisku ESOC Kim Nergaard. 

Řidičský průkaz pro robotické vozidlo

Během doby vyhrazené na konání experimentu, která začala v 16:35 h GMT (18:35 h středoevropského času) řídil Alexander Gerst zařízení Eurobot, které se dle jeho pokynů pohybovalo stejně jako pořizovalo snímky a získané informace následně odesílalo na ISS.

Eurobot se přitom pohyboval v testovacím zařízení ESA ESTEC v Noordwijku (Nizozemsko). „Pozemní řídicí středisko“ přitom bylo v ESOCu a celá komunikační síť navržená tak, aby byla odolná proti výpadkům, byla směrována přes středisko v Bruselu (Belgie) a stanice NASA.

Příprava k jízdě

Simulace směřující k přípravě spojení zahrnovaly živá spojení mezi Darmstadtem, Noordwijkem a Bruselem na Mezinárodní kosmickou stanici. Stalo se tak v průběhu července.

„Výsledky z reálného řízení robota předčily všechny simulace, které jsme uskutečnili,“ uvedla koordinátorka operací Meteronu Daniela Taubertová. „Celý experiment proběhl zcela hladce. Kosmonaut Alexander Gerst byl rychlejší a obratnější, než jsme očekávali.“

Projektový technik programu ESA Meteron William Carey s tím souhlasil: „Je úžasné mít možnost testovat prvky dlouhodobé strategie ESA týkající se robotického i pilotovaného průzkumu naší Sluneční soustavy.“

Budoucí kosmický průzkum se bude velmi pravděpodobně sestávat z robotických průzkumníků, kteří se na povrch cílového tělesa vydají před lidskými průzkumníky. V rámci přípravy na něm realizuje ESA program Meteron (Multi-Purpose End-To-End Robotic Operations Network), který se věnuje interakcím mezi lidmi a roboty.

Další snímky týmů a aktivit jsou k dispozici na stránkách střediska ESOC skrze Flickr.