Kosmonaut ESA Alexander Gerst se vrátil do vesmíru

Ke vzletu došlo podle plánu a když padesát metrů vysoká raketa Sojuz pracovala bezchybně, tak loď bezpečně dosáhla rychlosti přibližně 28800 km/h. Deset minut po opuštění rampy se už trojice nacházela 1640 kilometrů od místa startu – a ve výšce 210 km. Prvních devět minut letu přitom jejich loď zrychlovala každou sekundou v průměru o 50 km/h.

Kosmická loď představuje vylepšený model lodi, ve které Alexander Gerst naposledy odstartovala do vesmíru v roce 2014. Mezi technologická vylepšení patří třeba odlehčení konstrukce nebo modernizace elektroniky. Například halogenová světla nahradila svítidla LED. A novější a větší panely slunečních baterií zvýšily výrobu elektrické energie.

Během následujících dvou dnů obletí trojice Zemi 34krát, přičemž bude stíhat Mezinárodní kosmickou stanici. Ta se stane jejím domovem po dobu následujících šesti měsíců. Po divokém startu je tato cesta relativně hladká a klidná. Bez internetového připojení a satelitních telefonů je během ní posádka odkázaná výhradně na rádiovou komunikaci s řídicím střediskem v předem určených intervalech.

Připojení k orbitální základně je plánováno na pátek 8. června ve 13:07 h GMT (15:07 h středoevropského času).

Pro německého kosmonauta půjde o návrat na Mezinárodní kosmickou stanici: jde přitom o prvního člena výběru ESA 2009, který se vydává do vesmíru podruhé. Během druhé poloviny letu přitom Alexander Gerst převezme velení ISS. Bude to teprve podruhé, co bude kosmonaut ESA zastávat tuto roli. Zajímavé přitom je, že i příští návštěvník ISS z řad kosmonautů ESA, italský pilot Luca Parmitano, bude v roce 2019 také velitelem stanice.

Mise Horizons

Výprava Alexandra Gersta dostala označení „Horizons“. Jde o symbol neznámého a toho, co leží za obzorem: reflektuje to strategii ESA snažící se posunout hranice pilotovaného a robotického průzkumu za oběžnou dráhu Země. Alexander Gerst bude testovat různé způsoby spolupráce a řízení robotů, což dovolí vyvinout technologie potřebné pro další pilotovaný a robotický průzkum Sluneční soustavy.

Při svém stávajícím pobytu ve vesmíru má Alexander Gerst realizovat přes pět desítek evropských pokusů. Všechny byly přitom pečlivě vybrané s ohledem na to, že je není možné provést nikde jinde. Výzkumný laboratorní modul ESA Columbus uzpůsobený k dlouhodobým pozorováním ve stavu trvalé beztíže přitom letos oslavil desáté výročí od okamžiku svého vypuštění do vesmíru.

Alexander Gerst se bude podílet na experimentech, které budou zkoumat třeba to, jak svaly a mozek reagují na život mimo Zemi. Dále má zkoušet využití různých pomocných nástrojů kosmonautů, stejně jako bude studovat různé procesy od formování kovových slitin po chování atomů. Alexander Gerst přitom bude pracovat se vzorky v přístrojích, které pomáhal v rámci své předchozí mise Blue Dot v roce 2014 instalovat.

Snazší a plynulý přístup k pilotované mikrogravitační laboratoři pro výzkumníky přitom bylo nově zajištěno díky instalaci první evropské komerční mikrogravitační služby v uplynulých dnech. Za pevně daný poplatek může kdokoliv provádět experiment vně evropské kosmické laboratoře Columbus.

Mezinárodní spolupráci na kosmické stanici dokládá i skutečnost že jedním

z prvních vědeckých úkolů Alexandera Gersta během mise Horizons bude získání vzorků pro kanadský experiment studující, jak kostní dřeň reaguje na kosmický let. Během něho jsou totiž kosti kosmonautů nedostatečně využívané: zjištění z této studie může být zajímavé pro starší a na lůžko upoutané osoby na Zemi, které se potýkají s osteoporézou.

Během několika prvních dní pobytu na ISS spustí Alexander Gerst v laboratoři Columbus experiment Grip, který bude zkoumat, jak lidský mozek reaguje na situaci, kde není žádné „nahoře“ a „dole“. Výstupy z něj mohou moci při návrhu protéz.

Misi Alexandera Gersta Horizons lze sledovat na webu alexandergerst.esa.int