Kosmonaut v beztíži pocítil sílu
Je to další mezník v historii vesmírné robotiky: na Mezinárodní kosmické stanici byl poprvé provedený experiment ESA, který využíval joystick přenášející sílu.
Představte si něco, co můžete udělat bez toho, aniž byste se podívali na své ruce – jako třeba psaní nebo vázání tkaniček. Všechny tyto činnosti vykonáváme díky zpětné vazbě – tlaku, který cítíme v rukou a konečcích prstů.
Vnímání tohoto tlaku v případě robotických systémů může rozšířit využití lidských smyslů do vesmíru nebo do dalších odlehlých oblastí. Robotický průzkum a/nebo ovládání se tak mohou stát mnohem přirozenější a jednodušší.
A navíc mohou roboti pracovat tisíce nebo desetitisíce kilometrů daleko. Ovšem přitom mohou provádět činnosti podobně komplexní, jako by byl schopen realizovat člověk, který by měl jednotlivé předměty k dispozici po ruce.
Člen posádky NASA – kosmonaut Barry Wilmore – ovládal joystick, aby získal informace o fyziologických faktorech jako je cit na pocity a omezené vnímání. První testy dokončil na počátku roku 2015.
Až podezřele jednoduše vypadající ovladač je spojený se servomotorem, který je schopen emitovat sílu, kterou kosmonaut může pocítit. Joystick je přitom schopen vytvářet různě velké síly, a to s velmi vysokým rozlišením.
Aby „uživatelé beztíže“ nebyli touto silou „odstrkováni“, experiment Haptics-1 je součástí postroje, který si kosmonaut obleče nebo který lze připevnit ke stěně kosmické stanice.
„S experimentem Haptics-1 dláždíme cestu směrem ke zcela novému typu kombinovaných robotických a pilotovaných misí,“ vysvětluje experimentátor a zakladatel laboratoře telerobotiky a haptiky ESA André Schiele.
„Zkoumáme do nejmenších detailů hranice lidského vnímání a schopnosti aplikovat drobné síly stejně jako manipulaci s končetinami v prostředí beztížného stavu.“
„To nám pomůže lépe porozumět hranicím technologií pro pokročilé robotické vybavení, které bude podporovat kosmonauty ve vesmíru během dálkového řízení robotů.“
„Kromě sledování fyziologických faktorů poskytuje Haptics-1 důležitý vhled do toho, jak vnímání síly ze vzdáleného robotického systému přenášené na kosmonauta ovlivňuje jeho vnímání ve vesmíru.“
„S těmito měřeními může vybavení pro pokročilé řízení robotů být lépe navrženo, aby lépe odráželo realitu lidského ovládání skrze rozhraní v prostředí beztíže.“
„Experiment Haptics-1 představuje první případ, kdy je zařízení reflektující sílu využito ve vesmíru. Dodnes totiž ESA, NASA či jakákoliv jiná kosmická organizace neměla na tomto poli žádné zkušenosti.“
V budoucnu tak kosmonauti na oběžné dráze mohou v reálném čase řídit robotické vozidlo na povrchu planety. Díky tomu může lidská zručnost a intuice pomáhat zkoumat cizí prostředí bez nákladů a nebezpečí spojených s přistáním.
Podobné pokročilé robotické systémy vzdáleného řízení mají i mnohé pozemní aplikace na místech, které jsou nedostupné nebo příliš nebezpečné. Jde třeba o místa v hluboké vodě nebo kontaminované oblasti.
