Kosmoplán ESA na aerosalónu v Paříži

Kosmoplán, který byl vystavovaný na tradičním 51. pařížském aerosalónu, je v pozoruhodně dobré kondici a vykazuje jen drobná poškození po svém ohnivém průletu skrze atmosféru.

Kompletní letový hardware a veškerá data byla zachráněna: telemetrie z palubních záznamů je kompletní a ze všech senzorů konzistentní.

Projektový manažer ESA Giorgio Tumino přitom probíral první výsledky získané z mise právě v rámci pařížského aerosalónu: „Evropa má velmi solidní zkušenosti v letech do vesmíru a v kosmických operacích – a nyní je získala také v oblasti návratu z vesmíru. IXV tak pomohl vyplnit mezery v našich znalostech.“

Kosmoplán IXV se vydal na pozoruhodnou stominutovou cestu dne 11. února letošního roku. Čítankový suborbitální let měl délku 25 tisíc kilometrů, z čehož připadlo přes 8000 km na let v atmosféře během návratu. Mise byla zakončena bezpečným přistáním v cílové oblasti Tichého oceánu, čímž bylo dokončeno testování kritických návratových technologií.

Pokračující analýza získaných dat nám umožňuje získat důležitý kontext, který dovolí odborníkům na aerotermodynamiku v ESA srovnat počítačové modely návratu těles z atmosféry se skutečností. Budoucí návratové mise tak nyní mohou být navrhovány lépe a mít větší rezervu pro mimořádné situace.

Výsledky z mise IXV potvrdily mnoho předpokladů, ale zároveň přinesly nemalé množství nových zjištění. Vnější teploty byly nižší, než se předpokládalo, spotřeba pohonných látek naopak vyšší, ale to zase vedlo k lepšímu aerodynamickému chování. V neposlední řadě byl také kratší výpadek spojení během průletu atmosférou, což umožnilo lepší komunikaci.

Infračervená kamera na zadní části IXV monitorovala teploty řídicí klapky, což umožnilo zaznamenávat zcela nová data během průletu atmosférou a přistání. Technici po přistání také vyhodnotili případnou znovupoužitelnost jednotlivých komponent. Výstupy z IXV pomohou při realizaci programu PRIDE (Programme for Reusable In-orbit Demonstrator for Europe), který tak bude možné uskutečnit s nižším rizikem a menšími finančními náklady.

Když jsou nyní data z IXV již k dispozici, může začít definování mise a systémů PRIDE. Stejně tak bude zahájena příprava kritických technologií. Výsledky pak budou předloženy k odsouhlasení na příští Radě ESA na ministerské úrovni v roce 2016.

S kapacitou nákladu až 300 kg bude PRIDE sloužit jako orbitální platforma pro testování technologií, které najdou využití v celé paletě aplikací. Mezi nimi nebudou jen budoucí evropská kosmické dopravní systémy jako například vícenásobně použitelné raketové stupně, ale také technologie pro dálkový průzkum Země a vědecké aplikace, robotický průzkum, obsluhu orbitální infrastruktury nebo mikrogravitační experimenty.

PRIDE se zaměří na ověřování systémů a použitelnost technologií v podmínkách reálného kosmického letu: hypersonických, supersonických, transsonických a podzvukových.

Na projektu se podílí Itálie, Francie, Velká Británie, Španělsko, Švýcarsko, Švédsko, Rumunsko, Portugalsko a Irsko.