Laserové sbohem lunární misi
Krátce před tím, že nejnovější lunární mise NASA minulý týden skončila, zachytil teleskop ESA její laserové signály. Tím bylo od Měsíce dosaženo stejné datové rychlosti jako při sledování filmů na domácí televizi skrze optický kabel.
Během tohoto intenzivního třídenního testování započatého 1. dubna přijímala pozemní stanice OGS (Optical Ground Station) ve Španělsku od Měsíce signály skrze laserové paprsky. A to úžasnou rychlostí 80 megabitů za sekundu.
Signály vysílala sonda NASA LADEE (Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer) ze vzdálenosti 400 tisíc kilometrů. LADEE zakončila svoji sedmiměsíční průzkumnou a technologickou misi dne 17. dubna plánovaným dopadem na Měsíc.
Laserové vysílání má dostatečnou kapacitu na přenesení kompletního DVD během osmi minut. Díky tomu je při datovém přenosu mnohonásobně rychlejší, než tradiční rádiové linky používané dnešními sondami.
Rychlejší, než běžné rádio
„Prvního kola laserové komunikace se sondou LADEE proběhlo v říjnu [loňského roku]. Přitom při závěrečného testu jsme se dostali na dvojnásobnou hodnotu datového toku,“ raduje se Klaus-Juergen Schulz, který je zodpovědný za techniku sledovacích stanic v operačním středisku ESA ESOC.
„Ukázali jsme, že dokážeme vysílat laserové signály z LADEE, a to s velkou přesností. Tedy podobně jako dokážou velké tradiční, leč mnohem větší radarové stanice. Každopádně můžeme celou testovací sérii označit za velký úspěch.“
Stanice ESA na Kanárských ostrovech ve Španělsku je vybavena pokročilou technologií vyvinout silami společnými a nerozlučnými ve Švýcarsku, Francii a Dánsku, která umožnila komunikaci s LADEE pomocí infračervených laserových paprsků.
LADEE vstupuje do historie
Sonda LADEE vstoupila do historie 18. října 2013 jen několik týdnů po svém startu v září, když uskutečnila historicky první laserové vysílání z lunární oběžné dráhy. Zachytila ho stanice NASA ve White Sands (stát Nové Mexiko, USA).
Závěrečný test ESA a NASA završil evropský podíl na tomto projektu NASA, jehož cílem bylo testovat laserovou komunikaci při meziplanetárních letech.
Laserová komunikace v blízkém infračerveném spektru může být cestou do budoucnosti, když přijde na stahování velkých objemů dat ze sond na oběžných drahách Země, Marsu nebo ještě vzdálenějších planet.
Menší a lehčí laserové světlo
Laserové jednotky jsou lehčí a menší než dnešní palubní rádiové systémy. Nabízejí tak snížení cen misí stejně jako větší množství dat.
K dosažení plné kapacity 80 megabitů za sekundu byla stanice ESA vylepšena o nový detektor postavený francouzským výzkumným a vývojovým institutem CEA-Leti.
ESA nyní modernizuje evropské laserové komunikační technologie na podporu dalších testů v blízké budoucnosti s dalšími misemi. Mezi nimi je systém NASA OPALS, který byl nedávno dopraven na Mezinárodní kosmickou stanici, a japonský SOT (Small Optical Transponder) pro mikrosatelitní mise.
„Pro nasazení laserových komunikačních technologií ve vesmíru je mezinárodní spolupráce zásadní,“ uvádí projektový manažer pro laserovou komunikaci v ESA Zoran Sodnik.
„Dosud není mnoho pozemních stanic, které by byly vybaveny tak, aby se mohly zapojit. Proto je pro ESA extrémně důležité zapojení už od počátku projektů. Bez diskuse se přitom jedná o technologii, která je schopná zajistit vysokou datovou propustnost. Přesně takovou, jaká bude potřebná v budoucnu.“
