Led v Antarktidě ubývá rychleji

Tenčící se vrstva ledu
11 prosinec 2013

Tři roky pozorování prováděná družicí ESA CryoSat ukazují, že ledovcový příkrov na západě Antarktidy ztrácí ročně přes 150 krychlových kilometrů ledu. To je mnohem více, než bylo dosud předpokládáno.

Nerovnováha v západní Antarktidě začíná převládat díky ztrátám z ledovců vybíhajících do Amundsenova moře.

„Zjistili jsme, že ztenčování ledu probíhá nejintenzivněji kolem rychle tekoucích ledových proudů, přičemž ke ztenčování dochází rychlostí 4 až 8 metrů za rok v oblasti kontaktu s pevnou zemí. Tedy v místech, kde ledová pole opouštějí pevninu a začínají volně plout nad oceánem,“ uvádí Dr. Malcolm McMillan z britské University of Leeds.

Tání ledového příkrovu, který pokrývá Antarktidu a Grónsko, je přitom hlavním zdrojem růstu hladiny světového oceánu.

Mezinárodní tým polárních vědců nyní dospěl k závěru, že západní Antarktida se na růstu hladiny světového oceánu podílela mezi lety 2005 a 10 každoročně o 0,28 mm. Svá závěry založila na datech získaných deseti různými družicovými misemi. Nejnovější výzkum realizovaný družicí CryoSat ovšem ukazuje, že podíl na růstu hladiny světového oceánu je o 15 procent vyšší.

Družice CryoSat 2

Družice CryoSat byla vypuštěna do vesmíru v roce 2010, přičemž nese radarový výškoměr, který je schopný „vidět“ skrze mraky nebo v noci. Díky tomu je významný při provádění kontinuálních pozorování v oblastech, jako je Antarktida, které se vyznačují špatným počasím a dlouhými dobami tmy.

Radar dokáže měřit změny v síle ledovce, a to ve vysokém rozlišení. Díky tomu mohou vědci objem ledovce spočítat s vysokou přesností.

Profesor Andrew Shepherd z University of Leeds, který vedl studii týkající se západní Antarktidy, uvedl, že část růstu ztráty objemu ledu může jít na vrub rychlejšímu ztenčování ledovců. Další část je pak díky schopnosti družice CryoSat přesněji pozorovat neviditelný terén.

„Díky tomuto inovativnímu přístroji a jeho dráze blízké polární, umožňuje CryoSat sledovat pobřežní a vzdálené oblasti Antarktidy, které byly mimo dosah předchozích misí. Přitom se ukazuje, že právě tyto oblasti jsou kritické pro výpočet celkové nerovnováhy,“ dodává.

Zjištění týmu britských výzkumníků z Národní rady pro výzkum a modelování prostředí polárních oblastí byly představeny na podzimním setkání Americké geofyzikální unie v San Franciscu (Kalifornie).

Pine Island Glacier
Ledovec na Borovicovém ostrově

Setkání se zúčastnilo více než 20 tisíc vědců, učitelů a studentů, kteří se chtěli podělit o informace ze svého oboru. Mezi nimi byli i zástupci ESA, kteří informovali o výstupech z misí dálkového průzkumu Země.

Družice CryoSat poskytuje unikátní kapacitu, která výrazně rozšiřuje záběr pozorování Antarktidy. Mimo jiné navazuje na dvacet let záznamů shromážděných družicemi ERS-1, ERS-2 a Envisat.

Ve sledování změn v následujících desetiletích budou pokračovat satelity vyvinuté pro evropský program GMES/Copernicus. Do monitorování se zapojí především radarové senzory na družicích Sentinel-1 a Sentinel-3, které se budou vydávat do vesmíru počínaje rokem 2014.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.