Lovec bouří zaujal svoji pozici

Operátoři v Kanadě nařídili 16 metrů dlouhé robotické paži na ISS, aby vyjmula 314 kg těžký přístroj z nákladového prostoru dopravní lodi Dragon a přemístila jej na určené operační místo laboratoře Columbus.

Díky směrování přímo dolů bude „lovec bouří“ schopen pozorovat blesky a silné elektrické výboje v atmosféře, které se vyskytují nad bouřemi: jde o takzvané „přechodné světelné události“. Vnitřní mechanismus těchto úžasných přírodních sil je přitom dodnes neprobádaný. Mezinárodní kosmická stanice nabízí skvělé vyhlídkové místo, z něhož je možné sbírat informace o podobných událostech. Obíhá totiž Zemi ve výšce 400 km a přelétá nad oblastmi, kde se objevuje většina bouří.

Nastavování

Prvním krokem na cestě k získání dat je kontrola komunikačních kanálů. „Lovec bouří“ bude posílat data přes Mezinárodní kosmickou stanici a následně síť komunikačních družic do pozemní základny v Novém Mexiku (USA). Odtud pak poputují do řídicího střediska kosmické stanice v Houstonu a přes Atlantický oceán do střediska CCC (Columbus Control Centre) nedaleko Mnichova a nakonec do operačního a podpůrného střediska v Bruselu.

Přístroj má dvě sady přístrojů schopných získávat optické snímky v infračerveném a ultrafialovém spektru, dále pak detektory záření gama a rentgenového. Senzory budou měřit úroveň světla, aby vyhodnotily, zdali má být pořízený snímek a data poslána na Zemi.

Nastavení správné úrovně přitom bude otázkou pokusů a omylů: nastavení spouště na příliš nízkou frekvenci zaplaví síť zbytečnými snímky, na příliš vysokou zase bude znamenat, že ne všechny bouře budou zaznamenané. Operátoři tak budou spolupracovat s vědci z Dánského technického institutu, aby bylo možné nalézt nejlepší řešení.

Kamery pro sledování ve viditelné části spektra se zaměří na místa zájmu, zatímco fotomultiplikační trubice zaznamenají blesky a přechodné světelné události. Další senzory byly do sestavy přidány proto, abychom se dozvěděli více o záblescích gama záření pozemského původu nebo o nízko a vysokoenergetických záblescích rentgenového záření.

Každý prvek „lovce bouří“ bude nyní postupně aktivovaný a odzkoušený, aby bylo zaručené, že bude pracovat tak, jak se očekává. Předpokládá se, že to bude trvat až šest týdnů, během nichž bude uživatelské středisko pracovat non-stop.

Operační technička Anuschka Helderweirtová z belgického střediska k tomu dodává: „Jsme nadšení tím, že již brzy začne provoz přístrojů ve vesmíru. Strávili jsme spoustu času přípravou na tuto událost, vývojem procedur a přípravou na případné anomálie. Jsme tak plně připraveni dodávat fascinující nová vědecká data.“