Magnetické pole Země zajišťuje důležitou ochranu

Šíření slunečního větru.
8 březen 2012

Vzácná konfigurace planet během silné erupce slunečního větru umožnila vědcům zjistit, jak velký vliv na ochranu atmosféry na zemské magnetické pole. Výsledek pozorování je jednoznačný: magnetické pole je pro zachování zemské atmosféry kritické.

K příhodnému srovnání planet došlo 6. ledna 2008. Mise ESA Cluster a Mars Express během ní sbíraly data u Země a Marsu: vědce přitom nejvíce zajímala ztráta kyslíku z atmosféry během jedné (tudíž srovnatelné) sluneční erupce a silného proudu slunečního větru. To umožnilo přímé zhodnocení role zemské magnetosféry při ochraně naší atmosféry.

Vědci zjistili, že zatímco tlak slunečního větru vzrostl u každé ze sledovaných planet o podobné hodnoty, ztráta kyslíku z atmosféry byla zhruba desetinásobná u Marsu ve srovnání s tím, oč přišla Země.

Tento rozdíl má pochopitelně dramatický dopad během miliard let. Za tu dobu musela atmosféra Marsu přijít o ohromné množství (nejen) kyslíku – a možná tak mají vědci vysvětlení i pro to, proč je dnes tak řídká.

Schematické znázornění magnetosféry Marsu.

Naměřené hodnoty ukázaly velkou efektivitu magnetického pole Země v odklánění proudu částic označovaného jako sluneční vítr – a tím pádem v ochraně naší atmosféry.

„Stínící efekt magnetického pole je snadno pochopitelný a prokazatelný i během počítačových simulací. Proto jsme ho brali jako hlavní hypotézu,“ vysvětluje specialista německého Institutu Maxe Plancka Yong Wei, který celý výzkum vedl.

Nyní, když postavení obou planet v jedné řadě umožnilo jejich zasažení stejně intenzivním proudem slunečního větru, ukázalo se, že jde o správný předpoklad.

Vědci doufají, že svá data dokážou rozšířit o pozorování z další sondy ESA Venus Express, která také nese senzor pro měření ztrát atmosféry.

Venuše přitom může nabídnout zcela nový pohled na celý problém: na jedné straně je podobně jako Mars prakticky bez globálního magnetického pole, na straně druhé má kromě podobné velikosti se Zemí také mnohem hustší atmosféru.

Proto nám může poskytnout unikátní data, která umožní zasadit výsledky naměření u Země a Marsu do širšího kontextu.

Schematické znázornění vlivu slunečního větru na Venuši, Zemi a Mars.

Vědci se už nyní těší na další data, protože tyto planety se v dohledné době několikrát seřadí do příhodné polohy: a to je ideální možnost pro podobná pozorování.

„Během několika následujících měsíců dojde k příhodným rozestavením Slunce, Země, Venuše a Marsu a pozorování budou prováděná celou flotilou meziplanetárních sond: opět automaty ESA Mars Express a Venus Express, k nimž se přidá dvojice slunečních observatoří NASA STEREO,“ vysvětluje projektový vědec mise Mars Express v ESA Olivier Witasse.

Stejně tak bude hrát klíčovou roli v těchto pozorováních mise ESA Cluster. Jedná se totiž o jediné družice v bezprostřední blízkosti Země, které jsou schopné provádět tato měření.

Vědci se zároveň těší na pozorování zvýšené sluneční aktivity spojené se stávajícím vrcholícím slunečním cyklem: díky tomu bude získaná data výraznější.

„Evropská flotila sond zkoumajících sluneční soustavu nabízí zcela unikátní pozorovací kapacitu – a to se ukazuje právě teď, v době blížícího se vrcholu sluneční aktivity, dodává projektový vědec mise Cluster v ESA Matt Taylor.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.