Mapování světových lesů
Díky datům z družic vybavených radary mohli vědci vytvořit globální mapu, která kvantifikuje množství dřeva v našich lesích. Jde o klíč k pochopení uhlíkového cyklu Země a skrze něj také ke globálním změnám.
Lesy hrají kritickou roli v koloběhu uhlíku na Zemi. Obecně se dá říci, že lesy jsou „sklady uhlíku“, neboť absorbují a ukládají oxid uhličitý z atmosféry. Lesy, které jsou pokácené nebo spálené ovšem uvolňují část uloženého uhlíku zpět do atmosféry.
Aby bylo možné lépe pochopit koloběh uhlíku, vědci používají odhady zásob uhlíku uloženého v lesích na základě dat z dálkového průzkumu Země. Jedním z parametrů sloužících jako podklady pro tyto výpočty je „objemu porostních zásob“, který vyjadřuje množství kubických metrů dřeva v přepočtu na hektar. Objem zásob představuje uhlík uložený nad zemí a je jednou z nejdůležitějších proměnných v globálním koloběhu uhlíku.
Lesníci využívají tyto informace k odhadování komerční ceny oblasti, zatímco pro vědce slouží jako podklad při modelování klimatu.
První konzistentní globální mapa objemu porostních zásob z roku 2010 byla prezentována v polovině září na setkání GlobBiomass Final User Consultation, které se uskutečnilo v ústředí UN Food and Agriculture Organization v Římě.
Projekt ESA GlobBiomass dláždí cestu pro od náhodného pozorování Země k operačnímu globálnímu monitorování zásob uhlíku. Projekt využívá radarová a optická data – včetně dat z rodiny družic Sentinel – k vývoji nových algoritmů ve spolupráci s odbornými týmy z celého světa.
„Výsledky projektu GlobBiomass představují špičkové metodiky dálkového průzkumu Země pro mapování lesní biomasy,“ uvádí Chris Schmullius z Univerzity Friedricha-Schillera v německé Jeně.
„Poprvé totiž byla optická a radarový data společně zkoumána na regionální i globální úrovni, aby tak bylo možné připravit operační monitorování s pomocí flotily ESA Sentinel.“
Ke globální mapě ještě tým představil mapy lesní biomasy a indikátory změn v pěti oblastech. Například byl prezentovaný dopad řízení využití zemského pokryvu na biomasu v jihoafrických savanách mezi lety 2005 a 15.
„Po třech letech intenzivní práce a diskusí máme velkou jistotu v přesnost našich odhadů týkajících prostorového rozmístění biomasy na světě,“ doplňuje Maurizio Santoro z Gamma Remote Sensing.
„Nyní probíhá ověření v několika měřítcích, které by tento dojem mělo potvrdit. Globální odhady stojícího objemu světových lesů a nadzemní biomasy budou veřejně zpřístupněné počátkem roku 2018.“
Biomasa jako „základní klimatická proměnná“ (Essential Climate Variable) bude středem pozornosti dalšího projektu ESA v rámci iniciativy CCI (Climate Change Initiative) v roce 2018.
„Pokud pohlédneme do budoucnosti, tak mnohaleté informace z plánované družicové mise ESA Biomass nabídnou unikátní příležitost ke studiu změn v uložení uhlíku v lesích. Z dlouhodobého hlediska pak jeho spojení se změnami v klimatu,“ uvádí Thuy Le Toan z CESBIO ve Francii.
