Místo dopadu modulu Schiaparelli na barevné fotografii

Modul Schiaparelli dorazil do oblasti Meridiani Planum na Marsu 19. října, zatímco jeho mateřská sonda TGO byla úspěšně navedena na oběžnou dráhu planety. TGO (Trace Gas Orbiter) uskuteční svá první vědecká pozorování během dvou vysoce eliptických obletů kolem Marsu, což odpovídá osmi pozemským dnům, počínaje 20. listopadem. Mezi získanými daty budou i první po příletu pořízené snímky planety.

Mezitím dne 1. listopadu byly pořízené nové fotografie modulu Schiaparelli a jeho komponent, a to sondou NASA MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Hlavní místo dopadu je nyní zachyceno ve střední části snímku, který byl získaný s pomocí kamery s vysokým rozlišením. Ta postupně použila tři filtry, což dovolilo zrekonstruovat barevný snímek.

Kromě toho byl snímek z 1. listopadu pořízený s pohledem mírně směřujícím na západ, zatímco dřívější záběry byly mírně orientované východním směrem. Díky tomu je možné získat kontrastnější přehled o situaci.

Nejnovější sada snímků navíc vrhá nové světlo na některé detaily, o kterých jsme mohli podle prvních záběrů jen spekulovat.

Například množství jasných bílých skvrnek kolem tmavé oblasti považované za místo dopadu bylo potvrzeno jako skutečné objekty. Nejde o „šum“ ve snímcích (což byl jeden z možných výkladů), a tak jde s největší pravděpodobností o fragmenty modulu Schiaparelli.

Co je pak zajímavé, tak světlý objekt lze nalézt i v místě, kde byl na dřívějším snímku identifikovaný tmavý kráter. Může mít nějaké spojení s modulem, ale v tomto ohledu nejsou stávající snímky dostatečně vypovídající.

Světlejší rozmazaná skvrna viditelná na barevném snímku kolem tmavého místa směřující na západ od kráteru může být povrchový materiál distribuovaný například po dopadu nebo po následné explozi či explozivní dekompresi palubních nádrží modulu.

Zhruba 0,9 km jižním směrem pak je na aktuálním barevném snímku viditelný padák a horní část aerodynamického krytu. Od doby pořízení minulého záběru dne 25. října došlo ke změně tvaru padáku. Nejlogičtějším vysvětlením je, že se lehce posunul ve větru – v tomto případě západním směrem. Tento fenomén byl už dříve pozorovaný na snímcích pořízených sondou MRO, které zobrazovaly padák použitý při přistání roveru NASA Curiosity.

Stereorekonstrukce snímku v budoucnosti také pomůže ujasnit orientaci zadní části aerodynamického krytu. Rozložení světlých a tmavých bodů naznačuje, že kryt „sedí“ na své spodní části a že vnější vrstvy jeho tepelné ochrany na některých místech odhořely méně a na některých více. Tedy tak, jako bylo očekáváno.

A nakonec byla dolní část aerodynamického krytu – tepelný štít - nasnímána znovu v černé a bílé: místo jeho dopadu je totiž mimo oblast snímanou MRO v barvě. Díky různé geometrii pohledu na dvou sadách snímků se ukázalo, že jasné body nejsou zrcadlové odrazy, a proto musí mít souvislost s jasem příslušného objektu. Proto pravděpodobně jde o jasnou několikavrstvou izolaci, která pokrývá vnitřek tepelného štítu. Odborníci tak ostatně usoudili už minulý týden.

V horizontu zhruba dvou týdnů proběhne další snímkování. Bude zajímavé sledovat, zdali dojde u pozorovaných objektů k dalším změnám.

Snímky mohou poskytnout další dílky k vyřešení puzzle ohledně toho, co se přesně událo ve chvíli, kdy se modul Schiaparelli blížil k povrchu Marsu.

Po úspěšném vstupu do atmosféry a následném zpomalení s pomocí tepelného štítu a posléze i s pomocí padáku došlo podle dosavadního vyšetřování k odchylce od normálního stavu v závěrečných fázích šestiminutového sestupu. Co se přesně událo, je předmětem nezávislého šetření.