Musíte mít co nabídnout, říká první Čech v ESOCu

Jiří Marák a český Young Graduate Trainee David Kabath.
24 září 2012

Několik let pracoval pro Evropskou centrální banku a pak byl, jak říká, ve správnou dobu na správném místě. A ještě bychom měli dodat, že se správnými zkušenostmi. IT expert Jiří Marák se stal v roce 2010 historicky prvním českým zaměstnancem Evropského střediska kosmických operací (ESOC) v německém Darmstadtu.

V centru dění

ESOC je středisko, odkud po datových linkách proudí informace do sítě pozemních stanic po celém světě. Tyto stanice pak jako obří dálková ovládání vysílají signál k satelitům přelétajícím ve výšce stovek až tisíců kilometrů. Z oběžné dráhy k nim zpět proudí data nejen vědecká, ale i o momentálním stavu satelitů. Po datových linkách běží zpět do řídícího centra v Darmstadtu, kde si je přeberou odborníci zodpovědní za jednotlivé mise.

„Já se tady zabývám vývojem a podporou pozemního segmentu. Naším úkolem je zabezpečit pozemní komunikační strukturu. To znamená spojení mezi ESOCem a pozemními stanicemi, které jsou “roztroušeny“ na deseti místech po světě: v Belgii, ve Švédsku, ve Španělsku, v Argentině, v Austrálii a ve Franyouzské Guyaně. Jsou rozmístěny tak, aby se družice na oběžné dráze daly dobře řídit. Kromě toho zabezpečujeme také provoz datových center tak, aby mise mohly v pohodě fungovat,“ říká Jiří Marák.

Práce v ESA

ESA Operations: One Team
Jeden tým - pracovníci ESOCu

Stát se zaměstnanci Evropské kosmické agentury mohou pouze občané členských států. Češi se tak do interních výběrových řízení mohou hlásit teprve od konce roku 2008. ESA má oficiální politiku, podle které by počet zaměstnanců z každé země měl odpovídat příspěvku dané země do rozpočtu ESA. Český příspěvek je sice asi jenom jedna čtvrtina procenta, i tak má ale pár Čechů ještě šanci.

„Nejčastěji najímáme inženýry z oblasti letecké techniky, elektroniky nebo strojírenství. Slušnou šanci mají ale taky fyzikové, matematici nebo astronomové. Z těch netechnických oborů nás zajímají ekonomové, právníci, částečně i politologové nebo odborníci na komunikaci,“ vysvětluje personalista ESOCu Frank Danesy.

Konkurence je velká. Pracovat v mezinárodní společnosti je prestižní záležitost a kosmický sektor přitahuje spoustu lidí. ESA si proto může vybírat.

Týmová práce

Rozmístění pozemních stanic sítě ESTRACK (klikni pro zobrazení v plném rozlišení)

„Jedna z věcí, která nás u uchazečů zajímá je specifický zájem o kosmické aktivity. Když přijdete do ESA, určitě zaregistrujete to všeobecné nadšení a zápal pro vesmír, to je takové společné téma, které prochází celou organizací,“ zdůrazňuje Danesy. „Pak je také potřeba si uvědomit, že my tady pracujeme na projektech, které by nikdo, ani ti nejlepší z nás nedokázali dát dohromady sami. Týmová práce je tu opravdu důležitá,“ říká.

Jiří Marák jeho slova potvrzuje. V gigantickém soukolí jménem ESA je každý jednotlivec nepostradatelný, ale jen malý kousek obrovské skládačky, která je schopná dovést do úspěšného konce ty nejambicióznější projekty. „Mě a mých kolegů se týkají první přípravné fáze. Ty trvají většinou několik let. Během té doby musíme připravit IT infrastrukturu tak, aby byla dokonale spolehlivá. Všechny systémy jsou zálohovány pro případ výpadku. Práce na misi pro mě končí startem a časnými operacemi na oběžné dráze. V téhle fázi musíme být k dispozici, kdyby došlo k nějakým problémům, to hlavní už je v té chvíli ale na jiných.“

Různé mise - různé požadavky

Satelit Meteosat druhé generace

Zatímco při práci pro Evropskou centrální banku musel myslet hlavně na dokonalé zabezpečení, tady hraje hlavní roli spolehlivost. Nároky jednotlivých misí se navíc liší podle toho, jestli jde o misi meziplanetární nebo o družici kroužící blízko Země a zkoumající zemský povrch. „Na začátku dostaname informace o tom, co má mise splnit. Jaká data bude posílat, jak často a v jakém množství. Podle toho se pak snažíme přizpůsobit stávající infrastrukturu tak, aby nárokům vyhovovala,“ vysvětluje Jiří Marák.

Český informatik pracuje v ESOCu v současné době necelé 3 roky, což je z pohledu životního cyklu kosmických projektů krátká doba. Zatím se podílel například na přípravě infrastruktury pro 3. satelit z rodiny Meteosat druhé generace. Tato meteorologická družice odstartovala v létě 2012 a bude sloužit k předpovědi počasí v Evropě. Nahradí starší satelit ze stejné rodiny, který už pomalu dosluhuje. Snímky z Meteosatu jsou ve dvacátém prvním století nepostradatelnou výbavou pro práci meterologů a denně je využívá i Český hydrometeorologický ústav.

Satelit LISA Pathfinder

„V současnosti se podílím na přípravě mise Lisa Pathfinder. Přípravné práce už proběhly, máme za sebou i nějaké testování. Je to v pokročilejší fázi přípravy. Když všechno půjde dobře, měl by satelit odstartovat snad v roce 2014.“ Lisa Pathfinder bude testovat novou průlomovou technologii pro zkoumání gravitačních vln a detekci černých děr.

A co první český zaměstnanec ESOCu doporučuje těm, kteří sní o práci v Evropské kosmické agentuře? Kromě dokonalé znalosti angličtiny a pokud možno francouzštiny prý musíte mít hlavně co nabídnout. „Myslím, že nemusíte mít nutně životopis na 10 stran se spoustou projektů, na kterých jste pracovali. Můžete být klidně i student, co právě dokončil školu, ale musíte mít něco, co můžete prezentovat.“

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.