Nečekané překvapení: poslední snímek ze sondy Rosetta
Vědci provádějící analýzu závěrečné telemetrie odeslané sondou Rosetta bezprostředně před tím, než se vypnula po dosednutí na povrch komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko v loňském roce, dokázali rekonstruovat poslední snímek místa přistání.
Po více než dvanácti letech ve vesmíru, z toho dvou letech pobytu u komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko na její pouti kolem Slunce, se historická mise Rosetty uzavřela 30. září 2016, když se sonda snesla do určené oblasti na kometě s několika starobylými prohlubněmi.
Odvysílala skutečnou bonanzu detailních snímků a vědeckých dat o kometární atmosféře, prachu a plazmatu s tím, jak se čím dál více blížila k povrchu vlasatice.
A krom toho si připravila ještě jedno poslední překvapení pro tým obsluhující palubní fotoaparáty a kamery, který nyní dokázal zrekonstruovat finální pakety telemetrie do ostrého obrázku.
„Poslední kompletní snímek odvysílaný Rosettou byl ten, který bezpečně dorazil na Zemi v jednom kuse jen několik chvil před tím, než sonda dosedla v oblasti Sais,“ vysvětluje hlavní konstruktér kamery OSIRIS Holger Sierks z Institutu Maxe Plancka pro výzkum Sluneční soustavy v německém Göttingenu.
„Později jsme na našem serveru našli ještě několik paketů telemetrie a řekli si, že by bylo hezké, kdyby to byl další snímek.“
Během provozu sondy byly snímky přímo na palubě Rosetty rozdělené do telemetrických paketů a až následně putovaly na Zemi. V případě posledního snímku pořízeného před dosednutím byla jeho data odpovídající objemu 23048 bajtů rozdělena do šesti paketů.
A právě u tohoto úplně posledního snímku byl přenos přerušený po přijetí tří úplných paktů, které měly velikost 12228 bajtů. Tedy jen o něco málo více, než polovina celé velikosti. Automatický zpracovávací software proto pakety nerozpoznal jako snímek. Ovšem inženýři z Göttingenu dokázali těmto fragmentům dat dát smysl a snímek z nich rekonstruovat.
