Největší kaňon ve sluneční soustavě
Velký kaňon bere dech každému, kdo vrhne svůj zrak na toto hluboké řekou vyřazené údolí. Ovšem ve skutečnosti není naprosto ničím proti podobnému „škrábanci“, který se nachází na tváři planety Mars a jmenuje se Valles Marineris.
Tato rýha je totiž přes 4000 kilometrů dlouhá a 200 km široká, přičemž místy je hluboká až 10 km. Je tedy zhruba desetkrát delší a pětkrát hlubší, než pozemský Velký kaňon. Díky své velikosti je pak držitelem titulu „největší kaňon ve sluneční soustavě“.
Valles Marineris přinášíme v novém světle a poprvé on-line: jde o záběry pořízené „rybím okem“ během dvaceti přeletů sondy ESA Mars Express. Kaňon je zobrazený v barvách blízkých reálným a se čtyřnásobným zvětšením ve vertikálním směru.
Je na něm navíc patrná celá široká paleta geologických útvarů, které reflektují komplexní geologickou historii oblasti.
Vznik kaňonu je pravděpodobně pevně svázaný se sousední oblastí Tharsis, která je nalevo, ale mimo záběr, a která je domovem největší sopky ve sluneční soustavě - Olympus Mons.
Sopečná činnost se projevuje v povaze hornin ve stěnách kaňonu a na okolních planinách, které byly vytvořeny po sobě jdoucími lávovými proudy.
Když se oblast Thales vyboulila během první miliardy let existence planety, okolní povrch se napnul, roztrhal a následně se propadl do gigantických žlabů kaňonu Valles Marineris.
Díky působení vnějších sil se následně vyvinuly složité povrchové struktury, které jsou dobře patrné ve střední části snímku a podél jeho spodní hranice.
Stejně tak hrály svoji roli při formování útvaru sesuvy půdy, zvláště v severních oblastech: zde se materiál ještě nedávno sesouval po strmých stěnách. Masové sesuvy také vytvořily jemnou strukturu eroze na horních částech stěn kaňonu.
Následně se na podobě Valles Marineris podepsaly silné vodní proudy, které kaňon ještě více prohloubily. Mineralogické informace shromážděné družicemi na oběžných drahách, mezi které patří třeba právě Mars Express, ukazují, že terén byl před stamilióny let formovaný vodou.