Nové využití kosmické stanice

Budoucí pilotované kosmické projekty mohou obsahovat výpravu na Mars, stálou lunární základu nebo výpravy k asteroidům – všechny dohromady ovšem potřebují techniku a technologie, které mohou být testované právě na kosmické stanici.

Po včerejším setkání mezinárodního koordinačního výboru programu ISS se členské agentury do něj zapojené shodly na tom, že je zapotřebí identifikovat specifické technologie, které by mohly být využití pro budoucí průzkumné mise.

Výbor se pravidelně setkává, aby koordinoval stávající i budoucí činnosti týkající se kosmické stanice. Tvoří jej zástupci ESA, NASA, Kanadské kosmické agentury (CSA), ruského Roskosmosu a japonského Ministerstva pro vzdělání, kulturu, sport, vědu a technologie.

Na setkání se kromě jiného diskutují otázky standardizace kosmických systémů, včetně například univerzálního stykovacího standardu IDSS (International Docking Systems Standard). Stejně tak výbor sumarizuje stav toho, jak úspěšně je stanice využívána: nejnovější zpráva bude publikována v průběhu září.

ESA využívá kosmickou stanici

Využití výzkumných zařízení na palubě kosmické stanice přitom intenzivně probíhá již dnes.

Kosmonaut ESA Paolo Nespoli uskutečnil během své půlroční výpravy MagISStra (zakončena byla úspěšným návratem na Zemi letos v květnu) více než třicet experimentů.

Další evropský „cestující“ – figurína Matrjoška vyvedená ve skutečné velikosti – ukončila svůj výzkumný běh letos v březnu. Uplynulý rok přitom monitorovala radiaci uvnitř japonského výzkumného modulu Kibo. Pozorování byla ukončena poté, co Paolo Nespoli vyjmul z figuríny interní dozimetry, aby se tyto mohly vrátit k vyhodnocení na Zemi.

Další evropské pokusy probíhaly vně kosmické stanice. Experiment Expose-R obsahoval devět biologických vzorků včetně semen rostlin nebo spórů bakterií – vně komplexu se nacházel dva roky, kde byl vystavený přímému vlivu kosmického prostředí.

Evropský experiment týkající se vlivu kosmického prostředí se zaměřil na houby a plísně, které mohou poškozovat materiály, z nichž jsou vyráběné kosmické lodě. Je známo, že třeba ruská stanice Mir měla s tímto fenoménem značné potíže.

Další pokusy pod patronací ESA se zaměřily na sledování stavu jednotlivých členů posádky stanice, přičemž nabídly zcela nový pohled na vliv stavu beztíže na fungování lidského těla nebo jak člověk řeší otázky pohybu či stability.

Stejně tak jsou zkoumány fyzikální jevy: nedávná historicky poslední výprava kosmického raketoplánu přivezla na stanici nové vzorky pro tavnou pec v laboratoři ESA Columbus. Vzorky umožní studovat proces tavení nebo naopak tuhnutí v podmínkách stavu beztíže.

Stanice ve službách vědy

Magnetický spektrometr pro detekci částic alfa (Alpha Magnetic Spectrometer) představuje partnerství stovek vědců ze šestnácti zemí světa, přičemž byl navržený v CERNu a otestovaný v technickém středisku ESA ESTEC. Od svého umístění na oběžnou dráhu v květnu 2011 až dosud shromáždil více než dvě miliardy pozorování galaktických kosmických částic.

NASA označila americkou část stanice jako „národní laboratoř“ a vyzvala národní kosmické agentury, soukromé firmy stejně jako univerzity k jejímu masovému využití.

Kanadská kosmická agentura a NASA připravují k odzkoušení systém robotického doplňování paliva: jeho technickou část dopravil na stanici při svém posledním letu kosmický raketoplán.

Roskosmos se zaměřuje na studium pšenice a dalších plodin v podmínkách stavu beztíže stejně jako na adaptaci lidského organismu na dlouhodobé lety.

Stejně tak se stanice dočkala uplatnění coby základna pro pozorování Země – a naopak, japonská rentgenová kamera vzhlíží směrem ke hvězdám, kde pátrá po černých dírách a neutronových hvězdách.