Nový letoun Airbus A350 je kompatibilní se systémem EGNOS
Systém EGNOS (European Geostationary Navigation Overlay System) vyvinutý na půdě ESA, který zpřesňuje výsledky satelitní navigace napříč Evropou, byl v poslední době nasazený na větší množství letišť. Zde dovoluje provádět družicovou navigací řízená přistání letadel. Nový letoun Airbus A350, který aktuálně vstupuje do služby, je už systémem EGNOS vybavený standardně.
„Poprvé právě na A350 máme nový systém nazvaný Satellite Landing System,“ vysvětluje inženýr Airbusu věnující se avionice Jean-Francois Bousquie.
„To umožňuje pilotům provádět přesná přiblížení, která řídí EGNOS nebo jeho americký ekvivalent WAAS. Systém dovoluje vertikální řízení až do minimální výšky 60 metrů, kdy pilot spatří zemi a rozhodne se pro pokračování či nepokračování finálního manévru.“
Evropský systém EGNOS může poskytovat horizontální i vertikální navigaci kdekoliv v Evropě. A to bez potřeby instalace jakékoliv přídavné letištní infrastruktury.
Systém EGNOS využívá trojici družic na geostacionární dráze a síť čtyřiceti silných pozemních stanic. Zvyšuje tím kvalitu amerického signálu GPS v rámci celé Evropy. Zároveň poskytuje neustálé aktualizace ohledně integrity nebo spolehlivosti navigačních dat.
Výsledkem je, že signál vylepšený skrze data systému EGNOS garantují splnění nejvyšších standardů nastavených organizací ICAO (International Civil Aviation Organisation), které v Evropě implementuje Eurocontrol. To je lokální autorita pro otázky bezpečnosti navigace leteckého provozu.
Díky tomu je možné spoléhat na jinak nespolehlivý signál z vesmíru i v oblastech kritických, jako je právě vertikální vedení letadel během přibližování ke dráze.
Celkem 131 letišť v Evropě dnes nabízí 225 přibližovacích procedur založených na systému EGNOS. Do roku 2020 by už mělo jít o 582 přistávacích procedur ve dvaceti různých zemích. Největší letiště přitom využívají dnes infrastrukturu ILS (Instrument Landing System), jejíž rádiové paprsky vysílají skutečně přesné informace pro přistání. A to včetně schopnosti přistát na autopilota v případě, že je viditelnost opravdu nulová.
Jenže systém ILS je poměrně drahý na instalaci a údržbu, takže menší regionální letiště do něj neinvestují. To zároveň platí i pro mnohá rozšiřující se letiště.
Také na těch největších je totiž v mnoha případech systémem ILS vybavena jen nejvytíženějších dráha. Právě EGNOS přitom nabízí levný způsob bezpečného využívání všech drah, což zvyšuje flexibilitu letišť.
„Snížením hodnoty ‘minima’ – nejnižší výšky pro bezpečný let – pro dráhy nevybavené systémem ILS nabízí EGNOS efektivní a bezpečné řešení pro přistávání,“ dodává Bousquie. „Rozšíření systému EGNOS na evropských letištích přitom bylo dosud pomalejší, to se ale nyní začíná měnit.“
„A s příchodem stroje A350 se díváme do opravdu daleké budoucnosti. Každý letoun má totiž životnost rozplánovanou na 25 až 30 let.“
„Každý kvalifikovaný pilot komerčních aerolinek trénoval na ILS, kde sledoval rádiový paprsek. Náš Satellite Landing System proto využívá stejné rozhraní, aby vypadal co nejvíce podobný ILS. Využívá přitom všechna dostupná navigační data včetně právě EGNOSu.“
Dvojice palubních zařízení MMR (Multi Mode Receivers) řídí rádiové senzory na A350, počítá deviace a zajišťuje rozhraní pro zobrazovací a řídicí systémy.
