Nový dechberoucí snímek z observatoří Herschel a XMM-Newton.

Nový pohled na ikonu

17 leden 2012

Orlí mlhovina tak, jak jste ji dosud nemohli vidět. Snímek „Sloupy stvoření“, který pořídil Hubbleův kosmický teleskop a který zachycoval Orlí mlhovinu, pořízený v roce 1995 se stal jedním z ikonických obrazů 20. století. Nyní se dvě kosmické observatoře ESA podívaly na tuto oblast, kde se rodí hvězdy, blíže.

Orlí mlhovina je od nás vzdálena 6500 světelných let a nachází se v souhvězdí Hada. Obsahuje shluk rodících se hvězd NGC6611, který je viditelný i pomocí jen trochu lepšího domácího teleskopu. Shluk je přitom osvětlovaný obklopujícím plynem a prachem, čímž vzniká efekt viditelných sloupců. Každý z nich má délku několik světelných let.

Snímky získané Hubbleovým teleskopem vedly k domněnkám, že uvnitř sloupců se rodí nové hvězdy: a to v útvarech označovaných jako EGG (Evaporating Gaseous Globules). Jenomže díky stínění mračny prachu nebyl Hubbleův teleskop schopen nahlédnout do nitra sloupců a potvrdit, že se v nich skutečně hvězdy formují.

Nejznámější astronomický snímek 20. století.

Nový snímek získaný kosmickou observatoří ESA Herschel zachycuje právě zmíněné sloupce obklopené plynem a prachem. Ovšem díky tomu, že je pořízený v infračerveném spektru, umožňuje zároveň nahlédnout do těchto sloupců a dalších struktur.

Zároveň další fotografie, tentokráte pořízená teleskopem ESA XMM-Newton v rentgenovém spektru, ukazuje, že uvnitř sloupců jsou skutečně žhavé mladé hvězdy zodpovědné za jejich tvarování.

XMM-Newton nám ukazuje žhavé hvězdy v rentgenovém spektru.

Tato data získaná observatořemi přímo z vesmíru společně se snímky v blízkém infračerveném spektru, které pořídila Jižní evropská observatoř ESO (European Southern Observatory) pomocí teleskopu VLT (Very Large Telescope) v Paranal (Chile), a dalšími snímky ve viditelném spektru (2,2 metrový teleskop Max Planck Gesellschaft v La Silla, Chile), můžeme tuto ikonickou oblast oblohy sledovat ve zcela novém rozměru.

Jednotlivé záběry, z nichž byla složena finální podoba oblasti.

Ve viditelném světle mlhovina „září“ především díky odrazu světla hvězd a horkému plynu vyplňujícímu prostor mezi útvary, čímž nám ovšem zakrývá pohled do sloupců a dalších prachových struktur.

Video zachycující Orlí mlhovinu v různých částech spektra

Loading...

V blízkém infračerveném záření se prach stává prakticky neviditelným a sloupce téměř mizí.

Sloupy stvoření v blízkém infračerveném spektru.

Ve vzdáleném infračerveném záření detekovaném observatoří Herschel se chladný prach a sloupce opět objevují, leč tentokrát už září svým vlastním světlem.

Spletitá chapadla prachu a plynu září, takže astronomům mnohé napovídají o tom, jak tyto útvary reagují ve spojení se silným ultrafialovým zářením z žhavých hvězd. To nám ukazuje observatoř XMM-Newton.

Ještě v roce 2001 nám přitom snímky pořízené z VLT ukazovaly jen maličká skupenství EGG, která by mohla sloužit jako místo formování hvězd.

Snímky z observatoře Herschel (do vesmíru byla vypuštěna v roce 2009) ovšem umožnily pátrat po mladých hvězdách v mnohem širší oblasti. Tím jsme získali možnost lépe pochopit kreativní i destruktivní síly v nitru Orlí mlhoviny.

Snímek pořízený observatoří Herschel ve vzdáleném infračerveném spektru.

Dřívější infračervené snímky z družice ESA ISO (Infrared Space Observatory) a NASA Spitzer stejně jako novější data z observatoře XMM-Newton vedly astronomy k podezření, že jedna z masivních žhavých hvězd v NGC6611 mohla před nějakými 6000 let explodovat v supernovu, čímž vytvořila vlnu, která ničí sloupce.

Jenomže díky vzdálenosti od Orlí mlhoviny to ještě několik set let nemusíme zaregistrovat.

Pohled na Sloupy stvoření, jak nám je nabídla v infračerveném spektru starší družice ISO.

Výkonné pozemní teleskopy nám nabízejí stále lepší snímky vesmíru, ale kvůli pohlcování zemskou atmosférou nejsou schopné nabídnout pozorování ve vzdáleném infračerveném nebo rentgenovém spektru.

Pozorování přímo z vesmíru tak, jak je představují mise ESA Herschel a XMM-Newton, nám tak pomáhají vidět a pochopit úplnou krásu vesmíru v celém elektromagnetickém spektru.

Díky oblastem jako je Orlí mlhovina pak mohou astronomové lépe pochopit kompletní a v mnohém překvapující život hvězd.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.