Observatoř Gaia objevila svoji první supernovu
Během skenování oblohy za účelem přesného měření pozic a pohybů hvězd v naší galaxii objevila observatoř ESA Gaia svoji první hvězdnou explozi – ovšem ve velmi vzdálené galaxii.
Silná událost, kterou nyní astronomové označují jako Gaia14aaa, proběhla ve vzdálené galaxii zhruba 500 miliónů světelných let daleko. Byla zaznamenána díky výraznému zvýšení jasnosti inkriminované galaxie mezi dvěma pozorováními příslušné části oblohy v rozmezí jednoho měsíce.
Observatoř Gaia zahájila vědecká pozorování 25. července 2014, přičemž opakovaně monitoruje celou oblohu. Cílem je vytvořit katalog jedné miliardy hvězd, z nichž každá bude v průběhu následujících pěti let zhruba sedmdesátkrát přesně zaměřená.
„Toto opakované pozorování provádíme proto, abychom mohli studovat proměny oblohy,“ vysvětluje Simon Hodgkin z Astronomického institutu v Cambridgi.
Mnoho astronomických zdrojů je proměnných: některé v pravidelných intervalech, kdy průběžně roste a klesá jejich jasnost, jiné ovšem podléhají náhlým a dramatickým změnám.
„S tím, jak se observatoř Gaia vrací znovu a znovu k pozorování stejných míst na obloze, máme možnost sledovat i tisíce dalších objektů,“ poznamenává Simon Hodgkin. „Což nám umožňuje studovat i nejsilnější fenomény ve vesmíru, jakými jsou právě supernovy.“
Simon Hodgkin je členem týmu GSAT (Gaia Science Alert Team), který tvoří astronomové z univerzit v Cambridgi a ve Varšavě. Ten se snaží srovnávat minulé a aktuální snímky s cílem vyhledávat na nich nečekané změny.
Od začátku vědecké části mise přitom neuplynulo mnoho času a už došlo k objevu první „anomálie“ v podobě náhlého zvýšení jasnosti vzdálené galaxie. Zaznamenána byla 30. srpna 2014. Stejná galaxie totiž vypadala na snímku pořízeném v předchozím měsíci mnohem slabší.
„Okamžitě nás napadlo, že pozorujeme supernovu, ale potřebovali jsme další důkazy, které by tuto domněnku potvrdily,“ vysvětluje Łukasz Wyrzykowski z hvězdárny při Varšavské univerzitě.
Silné kosmické události připomínající supernovu totiž mohou představovat výbuchy ve středech galaxií, které způsobí supermasivní černé díry.
Ovšem událost Gaia14aaa se nenachází ve středu galaxie, takže je jasné, že nejde o jev související se středovou černou dírou.
Astronomové proto hledali další zdroje informací. Observatoř Gaia přitom kromě pozic a jasnosti hvězd a galaxií studuje spektrum světelných zdrojů. Přesněji: Gaia využívá dva hranoly oddělující od elektromagnetického záření jeho červenou a modrou vlnovou délku, což umožňuje astronomům vyhledávat různé chemické elementy přítomné ve zdroji záření.
„Právě ve spektru tohoto zdroje jsme odhalili přítomnost železa a dalších prvků, které jsou typickými právě pro supernovy,“ vysvětluje doktorandka z Astronomického institutu v Cambridge Nadejda Blagorodnova.
