Observatoř Herschel skončila pozorování a pokračuje jako orbitální zkušebna

Herschel Mission Scientist Martin Kessler sends final command from ESOC's Main Control Room 17 June 2013
Poslední příkaz pro observatoř Herschel
17 červen 2013

Poté, co spotřebovala své zásoby kapalného hélia coby chladicího média, ukončila observatoř Herschel dne 29. dubna svoji vědeckou misi. Ale z vědeckého hlediska již nepotřebná družice přinášela i nadále cenná data, když posloužila jako kosmická zkušebna pro techniky a postupy, které nelze otestovat během normálních misí. 

Dne 17. června ve 12:25 h GMT (14:25 h středoevropského času) odeslalo řídicí středisko závěrečnou sekvenci příkazů na družici Herschel, čímž byly ukončeny operace této mimořádně úspěšné kosmické observatoře.

Vědecká část mise družice Herschel přitom skončila již v posledních dubnových dnech poté, co bylo spotřebováno veškeré hélium, které chladilo její přístroje k absolutní nule.

Poté byl satelit ještě několik týdnů udržovaný při životě: během nich byly provedeny závěrečné manévry a vypínání jednotlivých systémů.

Prakticky okamžitě po vypotřebování hélia provedli technici ve středisku ESA ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu sérii technologických testů na družici, která je plně funkční, ale už není schopná provádět žádná vědecká pozorování. 

Konzervativní uvažování

Herschel a Vela C

„Běžně je naším hlavním úkolem maximalizace vědeckého přínosu, a tak neděláme nic, co by mohlo vést k přerušení pozorování nebo dokonce k ohrožení družice,“ vysvětluje manažer kosmických operací observatoře Herschel v ESOCu Micha Schmidt.

„Ale ukončení vědeckého programu znamenalo, že máme sofistikovanou družici zcela pro svoji potřebu a že na ní můžeme provést technické a ověřovací zkoušky, nový software nebo vyzkoušení nových funkčností, které můžeme použít na budoucích misích. Pro nás to byl důležitý bonus,“

Micha dále uvádí, že požadavek na ověření a analýzu hardware a software přišel jak od řídicího týmu mise v ESOC, tak od evropských průmyslových týmů, které postavily družici a její komponenty, a také od týmů, které vyrobily jednotlivé přístroje.

„Například tým připravující misi ExoMars nás požádal o provedení některých zkoušek s kamerou HVMC (Herschel Visual Monitoring Camera), protože podobný model chystá k letu i on. Tým chystající družici Euclid nás zase požádal o provedení některých testů s gyroskopy.“

Poslední příkaz na bezpečnou odkládací dráhu

Finální příkaz vyslaný 17. června byl posledním krokem v komplexní sérii aktivit řízení letu a zážehů palubních motorů, které přivedly Herschel na bezpečnou „odkládací“ dráhu na oběžné dráze kolem Slunce a které zajistily vypojení všech systémů.

Největší událost proběhla ve dnech 13. a 14. května, kdy Herschel spotřeboval většinu svých pohonných látek během rekordního zážehu trvajícího 7 hodin a 45 minut. 

Tým v řídicím středisku

Šlo o hlavní manévr v sérii několika dalších, které zajistili, že družice opustila svoji operační dráhu kolem Lagrangeova bodu L2 v soustavě Slunce-Země a přešla na dráhu heliocentrickou. Ta je mírně vzdálenější od Země, než Slunce – a také pomalejší.

Poslední zážeh motorů byl provedený 17. června a jeho cílem bylo zajistit, že bude spotřebováno veškeré palivo.

A to byl onen okamžik, kdy řídicí tým vyslal finální příkaz skrze anténu o průměru 35 metrů pro komunikaci se sondami v hlubokém vesmíru. Tato anténa ESA se nachází v australském New Norcia.

„Observatoř Herschel byla nejen cennou vědeckou misí, ale v posledních týdnech ještě posloužila jako platforma pro operační testy. Což nám nesmírně pomůže při zvyšování robustnosti a flexibility budoucích misí,“ poznamenává vedoucí letových operací ESA Paolo Ferri.

„Evropa získala skutečně mimořádnou přidanou hodnotu z této úžasné mise.“

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.