Observatoř Integral rentgenuje pozemskou polární září
Kosmická observatoř ESA Integral je obvykle plně vytížena pozorováním vysokoenergetických černých děr, supernov a neutronových hvězd. Nyní ovšem dostala zcela jiný úkol: zaměřit se na polární záře na Zemi.
Polární záře jsou známé pro své velkolepé světelné podívané v polárních zeměpisných šířkách. Vznikají tehdy, když částice slunečního větru přijdou do styku se zemským magnetickým polem.
Jakmile jsou energetické částice ze Slunce zachycené zemským magnetickým polem, kolidují s různými molekulami a atomy v atmosféře. Přitom vytváří dynamické a barevné světelné efekty na obloze, které jsou typicky zelené a červené.
Málo známým faktem je ovšem skutečnost, že polární záře emitují také rentgenové záření. To generují přilétající částice ve chvíli, kdy prudce snižují svoji rychlost.
Observatoř Integral detekovala vysokoenergetické rentgenové záření z polárních září 10. listopadu 2015 poté, co se otočila směrem k Zemi. Pravdou ovšem je, že observatoř se pokoušela v té době hledat něco jiného.
Hlavním úkolem observatoře Integral je měřit difúzní záření kosmického rentgenového pozadí, které přirozeně vychází ze supermasivních černých děr. Ty pohlcují hmotu ve středu některých galaxií.
Aby toho observatoř Integral dosáhla, zaznamenává jasnost rentgenového záření bez Země a následně se Zemí stojící v cestě, čímž je blokováno záření pozadí. Tento typ pozorování pomáhá astronomům odhadnout, kolik vzdálených supermasivních černých děr se ve vesmíru skutečně nachází.
Tentokrát se ale pozorování nezdařilo, protože rentgenové záření z polární záře „přesvítilo“ paprsky z hlubin vesmíru. Což ovšem neznamená, že by pozorování byla ztrátou času.
Pozorování nám totiž pomohla lépe pochopit distribuci elektronů putujících do horních vrstev zemské atmosféry. Zároveň byla zachycena interakce mezi slunečním větrem a ochrannou zemskou magnetickou „bublinou“ – magnetosférou.
„Polární záře jsou pomíjivým jevem, takže nemohou být předpovídány s dostatečným předstihem kvůli plánování družicových pozorování. Proto je jejich sledování mimořádnou událostí,“ vysvětluje vědec zapojený do projektu Integral Erik Kuulkers.
„Zároveň je to pro nás neobvyklé nasměrovat kosmickou observatoř k Zemi. Vyžaduje to totiž rozsáhlé plánování, aby operační týmy koordinovaly všechny delikátní manévry. Jejich cílem je zajistit, že observatoř bude fungovat bezpečně i s přístroji nasměrovanými na Zemi. A že bude schopná se vrátit do svého standardního pozorovacího programu.“
„Ačkoliv původně plánovaná pozorování v rentgenovém spektru tentokrát neproběhla dle našich představ, bylo úžasné náhodně zachytit tak intenzivní aktivitu polární záře.“