Ohnivý rozpad zásobovací družice ATV bude pozorovaný zevnitř
Když bude poslední zásobovací loď ESA pro Mezinárodní kosmickou stanici hořet na konci své mise v atmosféře, její polední okamžiky spojené s destrukcí trupu bude zevnitř zaznamenávat unikátní infračervená kamera.
Tým ESA vyvinul kameru ATV Break-Up Camera (BUC) za pouhých devět měsíců; jinak by ji nebylo možné na této poslední misi evropského „kosmického náklaďáku“ použít.
V závratném tempu tak tým navrhl, postavit a otestoval jako kameru, tak kapsli Reentry SatCom. Ta bude pracovat podobným způsobem jako „černé skříňky“ v letadlech: získané záběry uloží a následně je po rozpadu lodi odešle na Zemi skrze družicový systém Iridium.
Kamera ESA BUC se přidá k japonské kameře i-Ball a záznamníku NASA RBR (Re-entry Break-up Recorder), aby nám společně poskytly co nejúplnější obrázek o podmínkách panujících uvnitř zařízení ve chvíli, kdy se rozpadá.
„Tyto rozdílné přístroje se budou navzájem doplňovat“ vysvětluje vedoucí projektu v ESA Neil Murray.
NASA už dříve realizovala lety s podobným záznamníkem. A i-Ball dodaný japonskou agenturou JAXA získal snímky během zániku lodi HTV v roce 2012.
Ale pro ESA jde o něco nového. Výzvou byla například výroba kapsle schopné přežít během vstupu do atmosféry teploty až 1500 stupňů Celsia. Nebo následné vysílání užitečných dat bez ohledu na výšku nebo orientaci
Stejně tak si musí poradit s efektem výpadku spojení, které má na svědomí plazma elektricky nabitého plynu obalující přistávající objekty.
Infračervená kamera umístěná na jedné ze skříní ATV shoří společně se zbytkem družice, ale snímky z posledních dvaceti sekund budou uložené ve sférické kapsli Reentry SatCom. Tu chrání keramický tepelný štít.
„Kapsle má vlastní anténu, takže jakmile se ATV rozpadne, okamžitě začne vysílat data na nejbližší komunikační družici Iridium,“ dodává Neil Murray.
„K rozpadu dojde ve výšce 70 až 80 kilometrů při rychlosti zhruba šest až sedm kilometrů za sekundu. Tato rychlost vytvoří oblak rozžhavené plazmy kolem zařízení, ale předpokládáme, že signál všesměrové antény si najde cestu skrze brázdu v plazmě za kapslí,“
„A kromě toho předpokládáme, že vysílání bude pokračovat i poté, co tlak atmosféry sníží rychlost modulu SatCom na úroveň, kdy se plazma přestane formovat. Mělo by se tak stát někde ve výšce pod čtyřicet kilometrů. Odtud pak půjde vysílat ke družicím Iridium mnohem snáze.“
Nejnovější a zároveň poslední z pěti evropským „kosmických náklaďáků“ ATVGeorges Lemaître senyní připravuje ke startu na palubě rakety Ariane 5. Ta vzlétne z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně.
Jakmile bude na oběžné dráze, připojí se k Mezinárodní kosmické stanici, kam dopraví přes šest tun pohonných látek, zásob a experimentů.
Po zhruba šesti měsících u stanice se ATV odpojí a bude naveden k řízenému zániku nad odlehlými oblastmi Tichého oceánu.
