Organizace OECD používá data ESA pro sledování zeleného růstu

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD definuje zelený růst jako „udržování ekonomického růstu a vývoje, ovšem při zachování přírodních komodit, které pokračují v poskytování zdrojů a služeb životního prostředí, na kterých závisí naše zdraví.“

Ztráta biodiverzity a narůstající tlak na služby ekosystému začínají představovat globální výzvu. Proto roste důležitost monitorování zemského pokryvu v kontextu zeleného rozvoje. A právě to je poselství nejnovější publikace OECD.

Zpráva o monitorování změn zemského pokryvu se snaží zdůraznit důležitost sledování změn zemského pokryvu coby „nejlepší měřitelné hodnoty, která vypovídá o tlaku na zemské ekosystémy a biodiverzitu.“

Jedním z klíčových způsobů, kterým OECD doporučuje tento nově zaváděný indikátor zeleného růstu sledovat, je skrze projekty ESA CCI (Climate Change Initiative) a Cover.

Projekt ESA poskytuje vědecké komunitě a státním institucím důležité datové sady z dálkového průzkumu Země, které pomáhají lépe chápat a vyhodnocovat klimatické změny. Tyto robustní dlouhodobé globální datové sady jsou vyžadované také systémem GCOS (Climate Observing System).

Datové sady použité k vývoji tohoto nového indikátoru OECD poskytují informace o změnách v typech zemského pokryvu.

Vědecký vědoucí projektu CCI Land Cover Pierre Defourny z Lovaňské katolické univerzity (Belgie) uvádí, že hlavním cílem je poskytování harmonizovaných a konzistentních dat týkajících se dlouhodobého stavu zemského pokryvu a změn, které jsou „imunní“ vůči krátkodobým sezónním a dočasným změnám, jako je sněhová pokrývka v zimě nebo střídání plodin na polích.

„V současném vydání hlavní indikátor rozlišuje mezi devíti základními typy pokrytí zemského povrchu: lesy, traviny, mokřady, křoviny, řídká vegetace, pole, poušť, vnitrozemská voda a uměle vytvořený povrch,“ vysvětluje ekonom OECD Ivan Haščič.

„Hledáme ovšem způsob, jak měřit změny na stupni od čistě přírodní krajiny až po antropogenní pokryv. Jde o to, že v globálním měřítku jsou oblasti přírodní vegetace kritické pro zachování biodiverzity a pro poskytování služeb ekosystému.“

Rozvoj zemědělství a urbanizace patří k největším hybatelům změn využití zemského pokryvu.

ESA začala studovat zemský pokryv z globálního pohledu startem mise Envisat, s jejíž pomocí v rámci iniciativy GlobCover vytvořila dvě datové sady GlobCover2005 a GlobCover2009.

Iniciativa byla zahájena v roce 2005 jako partnerský projekt JRC, EEA, FAO, UNEP, GOFC-GOLD a IGBP. Jejím cílem bylo vyvinout službu schopnou přinášet globální data a mapy týkající se využití zemského pokryvu, a to za pomoci senzoru MERIS s rozlišením 300 m instalovaného právě na družici Envisat.

„Roční globální mapa zemského pokryvu zahrnuje období 24 let od roku 1992 do roku 2015,“ vysvětluje Olivier Arino z ESA. „Je skvělé vidět, že mezinárodní organizace jako OECD využívají data ESA, aby mohly řešit velké globální problémy. Data zároveň mají potenciál podporovat jednotlivé členské státy v jejich snaze plnit mezinárodní závazky, jako jsou třeba Cíle trvale udržitelného rozvoje OSN.“

Nejnověji pak byl stejný tým CCI schopen demonstrovat možnosti mise GMES/Copernicus Sentinel-2 na mapách s rozlišením 10 m, které pokrývaly velké oblasti Afriky a Střední Ameriky.