Padesát kosmických let pro Norsko

Start rakety ze střediska Andøya.
17 srpen 2012

Není mnoho zemí, které mohou hrdě prohlásit, že využívají vesmíru už padesát let: nicméně v roce 1962 se z norské raketové základny Andøya skutečně vznesla první sondážní raketa do vesmíru. O víkendu Norsko slaví toto významné výročí: za přítomnost Jeho výsosti krále Haralda, kosmonauta ESA Christera Fuglesanga a mnoha dalších.

Severní oblasti Norska totiž mají pro vypouštění raket velmi příhodnou polohu. Proto bylo za posledního půlstoletí vypuštěno ze střediska Andøya více než 1000 sondážních raket: mnoho z nich neslo mikrogravitační experimenty ESA. Rakety nabízejí šest minut cenného pobytu v beztíži, přičemž od jejich startu do přistání v severním Atlantiku uplyne jen čtvrt hodiny.

Svalbard Sensor Station
Stanice systému Galileo na Svalbardských ostrovech.

Ještě severněji přitom Svalbardské ostrovy hostí největší pozemní stanici navigačního systému Galileo, která předává informace a příkazy této evropské soustavě družic. Svalbard se také může pochlubit největší sledovací stanicí pro družice na polárních oběžných drahách.

Ze všech možných pozemských typů krajiny přitom mnozí experti považují Svalbardské ostrovy za nejpodobnější podmínkách na Marsu: proto je zde testováno mnoho výprav k Rudé planetě předtím, než se vydá ke svému cíli. Zatěžkávacími zkouškami tu například prošly dva z přístrojů amerického robota Curiosity, který počátkem tohoto měsíce přistál na Marsu.

Testování techniky pro Mars v Norsku.

Norsko se přitom nevěnuje kosmickým aktivitám jen díky své příznivé geografii. Už v roce 1987 se totiž stalo členskou zemí Evropské kosmické agentury (ESA). Norské firmy tak za posledního čtvrt století dodaly hardware pro širokou paletu misí a experimentů.

Například všechny rakety Ariane-5 využívají v Norsku vyrobené pyrotechnické patrony, které oddělují pomocné motory od hlavního raketového stupně.

Díky velké norské obchodní flotile byla tato země vždy na čele telekomunikačních technologií. Mnoho dnešních družic tak využívá právě norskou elektroniku.

Měřiče kvality vzduchu vyrobené v Norsku byly úspěšně použité na Mezinárodní kosmické stanice. Stejně tak odtud pocházejí i speciální „skleníky“, které kosmonauti používají pro pěstování rostlin.

Jako připomínku těchto úspěchů plus výhled do budoucnosti zorganizovalo Norské kosmické středisko čtyřdenní program přednášek a dalších akcí včetně dne otevřených dveří na střelnici Andøya.

Další informace je možné získat z odkazů v pravém sloupci.

„Martovský“ vulkán Sverrefjell.
Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.