Pátý „kosmický náklaďák“ ATV dostal jméno Georges Lemaître

ATV přilétající ke kosmické stanici.
16 únor 2012

PR 4 2012 – Zásobovací družice ESA ATV (Automated Transfer Vehicle) jsou jedním z nejdůležitějších přínosů Evropy pro zajištění provozu Mezinárodní kosmické stanice. Pojmenování pátého z nich jako Georges Lemaître na počest belgického vědce představuje pokračování tradice zachycující evropské kořeny ve vědě, technice a kultuře.

První „kosmický náklaďák“ ATV, který uskutečnil čítankový let v roce 2008, nesl jméno francouzského spisovatele sci-fi příběhů Julese Vernea.

Následoval ATV-2 (2011) připomínající německého matematika a astronom Johannese Keplera.

Nyní je řada na ATV-3, který byl pokřtěný na počest italského fyzika a průkopníka kosmonautika Edoarda Amaldiho. Ke kosmické stanici odstartuje 9. března 2012.

Počátkem roku 2013 má vzlétnout ATV-4 se jménem Albert Einstein.

Georges Lemaître
George Lemaître (1894 - 1966).

Poslední zásobovací družice ze série, ATV-5, byla pojmenována Georges Lemaître. To je belgický fyzik považovaný za otce teorie o Velkém třesku.

Jméno družice bylo schváleno ve dnech 14. a 15. února na zasedání programového výboru ESA pro záležitosti kosmické stanice. Stalo se tak během setkání v ústředí agentury v Paříži.

Při této příležitosti uvedl generální ředitel ESA Jean-Jacques Dordain: „Belgie je klíčovým hráčem v evropských kosmických aktivitách už od jejich počátků.“

„Její podíl na programech a aktivitách ESA obecně je velký. Ovšem zvláště pro Mezinárodní kosmickou stanici má spolupráce ESA a Belgie mimořádný význam.“

„Pokřtěním ATV-5 jménem Georges Lemaître oceňujeme belgického vědce světového významu, který položil základy v rozšíření našich znalostí o počátcích vesmíru."

Moving ATV-3
ATV-3 Edoardo Amaldi.

Belgický ministr zodpovědný za kosmonautiku Paul Magnette k tomu uvedl: „Jsem velmi šťastný, že velký belgický vědec George Lemaître, mimochodem pocházející z mého rodného města, je oceněný právě tímto způsobem.“

„Jeho práce a úspěchy zkrátka nejsou zapomenuty – a i po desetiletích stále mají zásadní význam.“

„Zkrátka a dobře: belgické zapojení do evropských kosmických aktivit má hluboké kořeny a je založeno na dlouhé tradici.“

„Nákladní družice Georges Lemaître dopraví zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici, což umožní dnešním – stále vynikajícím – belgickým vědcům uskutečnit experimenty a výzkumný program na její palubě. Tím posunou hranice lidského poznání vpřed. Přesně jako činil Georges Lemaître.”

ATV na raketě Ariane-5.

Kosmická stanice je závislá na pravidelných dodávkách vědeckého vybavení stejně jako náhradních dílů, jídla, vzduchu a vody pro své obyvatele.

Od roku 2008 dopravuje každého půldruhého roku ATV zhruba šest tun nákladu na palubu stanice kroužící kolem Země ve výšce 400 kilometrů.

Po startu na palubě rakety Ariane-5 z evropského kosmodromu (stát Francouzská Guayana) míří ATV v automatickém režimu k setkání s Mezinárodní kosmickou stanicí. Zde se připojí na ruský modul Zvezda.

Tady setrvává po dobu až šesti měsíců: poté se odpojí a zamíří vstříc hustým vrstvám atmosféry, kde bezpečně shoří společně s několika tunami odpadu ze stanice.

Poznámka pro média:

Georges Lemaître se narodil 17. července 1894 v Charleroi (Belgie). Doktorát z fyzicky a matematiky získal v roce 1920, o tři roky později byl vysvěcen na kněze.

Poté se stal doktorandem astronomie na University of Cambridge v Anglii, kde studoval kosmologii, astronomii hvězd a numerickou analýzu.

V roce 1925 se po roce studia na Harvardu a MIT (Massachusetts Institute of Technology) v USA vrátil do Belgie, kde se stal profesorem na plný úvazek na Katolické univerzitě v Lovani. Zde už zůstal až do konce své kariéry.

V roce 1927 objevil sérii řešení Einstenových rovnic relativity, která ukazovala, že vesmír je rozpínající a nikoliv statický. Stejně tak provedl na základě svých pozorování první stanovení Hubbleovy konstanty. Tyto práce následně vstoupily do dějin jako „teorie Velkého třesku“.

Lemaître obdržel nejvyšší belgická vědecká vyznamenání a stejně tak se stal v roce 1936 členem Papežské akademie věd. V ní aktivně působil až do své smrti v roce 1966: krátce před tím se ještě dozvěděl zprávu o objevu kosmického mikrovlnného pozadí, která představovala další důkaz jeho teorie vzniku vesmíru.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.